Rozdíl je však v tom, že zatímco celoživotní nekuřáci často zatnou zuby a přetrpí to, bývalí kuřáci nemají problém se aktivně ohradit. Poukázal na to průzkum vzdělávací platformy Plíce online zaměřený na rakovinu plic.

Odborníci se v průzkumu zajímali také o to, jak vnímaví jsou lidé k možným varovným signálům značícím rakovinu plic. I zde nakonec záleží na tom, zda člověk je (nebo někdy byl) kuřákem, či nikoli. Obecně výraznější tendenci přisuzovat například kašel či dušnost rakovině mají aktivní kuřáci.

Naopak „nejklidnějšími“ jsou v tomto ohledu kuřáci bývalí. „To může být dáno do souvislosti s přeceňováním efektu abstinence. Je ale známo, že riziko výskytu některých dopadů kouření se u abstinujících kuřáků dostává na úroveň nekuřáků až po deseti i více letech,“ uvádí platforma. A dodává: „Riziko vzniku plicní rakoviny u abstinujícího kuřáka již nikdy neklesne na úroveň rizika celoživotního nekuřáka.“