Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Konflikt ve vesmíru. Zoufalí Rusové se snaží ukrást německý teleskop

Ruská vesmírná agentura Roskosmos má problémy, protože s ní nechtějí západní partneři spolupracovat. Její šéf Rogozin vyhrožuje „únosem“ německého teleskopu, který je umístěn na ruské sondě.

Konflikt ve vesmíru. Zoufalí Rusové se snaží ukrást německý teleskop
Dmitrij Rogozin v roce 2012 jako ruský vicepremiér | foto Shutterstock.com

Vesmírná agentura Roskosmos je silně zpolitizovaná instituce. Její šéf Dmitrij Rogozin z ní udělal nástroj ruské expanzivní politiky spíše než vědecké platformy, jež má spolupracovat s ostatními národy na mírovém průzkumu vesmíru.

Naposledy se stali terčem jeho výpadu proti Západu němečtí odborníci. „Oni, kteří se rozhodli vypnout dalekohled, nemají morální právo zastavit tento výzkum pro lidstvo jen proto, že jejich fašistické názory jsou blízké našim nepřátelům,“ rozzuřil se Rogozin během svého vystoupení v ruské televizi. O co se jedná? O vypnutí německého teleskopu na ruské sondě Spektr-RG, jež obíhá ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.

Němci se rozhodli pro „uspání“ své části mise, rentgenové observatoře eROSITA, kterou vyvinuli vědci Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE) v Německu, jako odpověď na ruskou agresi na Ukrajině. Problém je v tom, že bez ní nepracuje správně ani ruský rentgenový dalekohled, přístroj ART-XC. I proto se Rogozin rozhodl násilím zapnout německou část.

Bývalý vicepremiér prohlásil, že vydal pokyny k zahájení práce na obnovení provozu německého dalekohledu, aby mohl fungovat společně s ruským teleskopem. Přístroje zkoumají vzdálené útvary ve vesmíru včetně černých děr. 

Němečtí vědci z MPE odmítli ruský přístup komentovat, ruští odborníci ale varují, že bez důkladné znalosti německého dalekohledu může dojít k jeho poškození. Jedním z nich je i ruský astrofyzik Rašid Alijevič Sjunjajev nebo prezident Ruské akademie věd Alexandr Sergejev

Chaos ve vesmíru

Rogozinovo rozhodnutí není první, jež vede k nebezpečnému chaosu ve vesmíru. Už po napadení Ukrajiny vyhrožoval nacionalistický politik (v roce 2003 založil stranu Vlast) Spojeným státům, že Rusko může způsobit sestup Mezinárodní vesmírné stanice z oběžné dráhy a pád na území Ameriky, jen proto, že si Washington v rámci protiruských sankcí dovolil pozastavit spolupráci s Moskvou.

Rusko také loni v listopadu řízeně rozstřílelo svůj starý satelit, jehož úlomky pak ohrožovaly posádku mezinárodní stanice. Americké ministerstvo zahraničí hovořilo o nebezpečném a nezodpovědném chování Rusů ve vesmíru.

O Rogozinovi se tvrdí, že nechtěl pracovat pro vesmírnou agenturu, fakticky byl degradován v roce 2018, kdy byl odvolán z pozice ruského vicepremiéra, jenž byl zodpovědný za řízení zbrojních programů. Podle zdrojů z NASA chce svými agresivními kroky opět získat přízeň Putina. I proto vede vesmírnou agenturu velmi konfrontačně vůči ostatním vesmírným mocnostem, zejména vůči Spojeným státům. 

Tento přístup je v komunitě vesmírného výzkumu bezprecedentní, dokonce ani během studené války a soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy k tomuto stylu komunikace nedocházelo. Sovětští i američtí vědci z obou vesmírných agentur se snažili spolupracovat. Rogozin opakovaně vyhrožuje tím, že se moskevská agentura stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Není ale jasné, zda a kdy výhrůžky Rusko naplní. V současné době hrozí, že by Rusko mohlo přijít o vesmírný program úplně.