Stejně jako v Poslanecké sněmovně i v pražském zastupitelstvu disponuje koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN pohodlnou většinou 37 ze 65 mandátů. Za poslední dvě dekády se obě koalice plně překrývají vůbec poprvé. Jásot však rozhodně není namístě.

Předně proto, že poměry mezi silami stran v pražské a v celostátní koalici jsou zásadně odlišné. Zatímco ve Fialově vládě jsou Piráti de facto nadbyteční, v magistrátní koalici jsou druzí nejsilnější, a co do počtu radních dokonce vedou. Mají o jediného člena rady méně než vítězná koalice Spolu a o dva radní více než její nejsilnější složka, ODS. Bez nich by to tedy vůbec nešlo. Nezbytní jsou však i oslabení Starostové, kteří mají v Praze po Hlubučkově „Dozimetru“ jen pět křesel.

Ironie osudu

Každý z pražských koaličních partnerů je tedy nepostradatelný a to zvyšuje jeho vyděračský potenciál. Především proto to všechno tak dlouho trvalo a kompromis je pro Spolu tak krvavě vykoupený ústupky.

Ve volební kampani i po skončení voleb na sebe Spolu a Piráti nevybíravě útočili. V boji o voliče i o funkce ve vedení si šli po krku. Kvůli rozdílům konzervativně-liberálních představ Spolu a progresivně-liberálních představ Pirátů a STAN o prioritách i kvůli osobním animozitám dvou hlavních lídrů – exprimátora Hřiba a nového primátora Svobody.

První jmenovaný navíc nemá absolutně žádný zájem, aby druhý uspěl. A zatímco první má kariéru ještě pořád před sebou, ten druhý potřebuje uspět právě teď. Kvůli sobě i ODS, kterou reprezentuje. Že mají teď několik let tvořit jeden tým, je dost velká ironie osudu.

Rozděl a hlídej

S personálním složením souvisí rozdělení kompetencí a jim odpovídajících funkcí, jež se rodilo snad ještě obtížněji než výsledný poměr radních. Strategické agendy a posty jsou rozděleny poměrně – v radě i na postech šéfů důležitých výborů. Radní a šéfové výborů z jedné a téže koalice se často vyloženě „hlídají“. Dopravu bude v radě mít na starosti první náměstek Hřib za Piráty, zatímco výbor povede zastupitel Sedeke za Spolu (ODS).

Bydlení patří pod náměstkyni Udženiju ze Spolu (ODS) a gesční výbor vede pirátka Valdmanová. Územní plánování povede náměstek Hlaváček ze STAN a proti němu stojí šéfové výborů pro strategické investice, respektive pro územní rozvoj a plánování Portlík z ODS a Pek z TOP 09. Některé agendy, jako třeba energetika nebo životní prostředí, jsou dokonce rozděleny mezi dva členy rady a proti nim ještě stojí šéf minimálně jednoho výboru. Pravomoci, a tedy i odpovědnosti, se tak přímo a značně překrývají.

Některá z předsednictví výborů navíc v duchu proporčního zastoupení získali zástupci opozice. Třeba finanční výbor povede dosavadní náměstek primátora za Prahu sobě Vyhnánek, jenž bude protipólem radního Kovaříka z ODS. ANO bude zase z pozice šéfa výboru Benkoviče stínovat radního Zábranského s gescí městského majetku a vybraných majetkových podílů v městských společnostech.

Sedmnáct zákonů a pět investic

Vzájemné hlídání koaličních partnerů i kontrola ze strany opozice mohou být smrtící a dusit veškerou iniciativu. Má to však i jednu nespornou výhodu. Prio­rity nové radniční koalice jsou jednoznačné a dobře kontrolovatelné. Těžko před nimi lze utéct.

V příloze koaliční smlouvy se nové vedení zavazuje prioritně investovat do metra D, vnitřního městského a vnějšího silničního okruhu, rozvoje železnice a započetí stavby Vltavské filharmonie. Chce též využít silnou vazbu na vládní většinu v obou komorách parlamentu a prosadit novelu řady zákonů a nařízení vlády. Například hodlá ulehčit majitelům nemovitostí s příliš rigidní památkovou péčí nebo posílit možnost města vyčistit chodníky od špatně parkujících aut a povalujících se koloběžek.

Možná si řeknete, že to není nic moc. No, není. Podíváme-li se však na poslední dekádu v rozvoji Prahy, nezbývá než konstatovat, že by to vlastně vůbec nebylo špatné.