Snížení základní úrokové sazby podpořilo všech sedm členů bankovní rady, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Při zdůvodnění kroku uvedl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají a předběžné ukazatele naznačují hospodářskou stagnaci ve čtvrtém čtvrtletí. Na začátku příštího roku ČNB čeká pokles inflace ke třem procentům.

Michl upozornil, že i přes nynější snížení se budou úrokové sazby v nadcházejících čtvrtletích nacházet výš, než by předpokládala makroekonomická prognóza ČNB. Zdůraznil, že bankovní rada je připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy. Tato rizika hodnotí jako proinflační, je to zejména riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a dopad změn nepřímých daní na ceny.

„První krok při snižování úrokových sazeb je ze strany ČNB opatrný. Nejspíše v obavách z lednového přeceňování. Pokud by se bankovní rada řídila výsledky modelu, který ČNB používá, měly by být úrokové sazby již dnes o jeden procentní bod níže, tj. repo sazba by byla na úrovni 5,75 procenta. Pokud se inflace skutečně zklidní a uvolní ruce bankovní radě ke snižování úrokových sazeb, měl by být jejich sestup v příštím roce rychlý a výrazný. Na konci příštího roku by měly být úrokové sazby zhruba poloviční,“ komentoval rozhodnutí hlavní ekonom Deloittu David Marek.

Podobně analytik Generali Investments Radomír Jáč rozhodnutí vnímá jako zcela opodstatněné. „Pokud se měnová politika drží ‚vpředhledícího‘ přístupu, kdy prognóza pro rok 2024 předpokládá návrat inflace do dvouprocentního cíle, tak bylo odkládání pozvolného snižování úroků stále více těžko obhajitelné,“ upozornil.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Tradingeconomics.com

Většina analytiků očekávala, že ČNB dnes sazby sníží. Podle nich pro to hovoří vývoj ekonomiky, která stagnuje, zároveň se v příštím roce očekává výrazný pokles inflace. Analytici však současně upozorňovali na to, že bankovní rada mohla při svém rozhodování dát větší váhu obavám z tradičních lednových změn ceníků, které významně ovlivní inflaci pro celý příští rok.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 7,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 5,75 procenta.

Dneškem končí nejdelší období beze změn úrokových sazeb od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.