Iniciativa zahrnuje několik klíčových bodů: zavedení poplatku až 20 eur pro pasažéry výletních lodí na populárních ostrovech jako Santorini a Mykonos, roční zákaz nových krátkodobých pronájmů ve třech oblastech Atén a implementaci daně z klimatické krize na hotelové pobyty a krátkodobé pronájmy od dubna do října. Tyto kroky mají za cíl regulovat nápor turistů v letních měsících, chránit místní komunity a životní prostředí, a zároveň zajistit, aby turistický sektor, který tvoří více než 25 % řeckého HDP, nadále přispíval k ekonomice. Premiér Kyriakos Mitsotakis zdůraznil potřebu rovnováhy mezi ekonomickými přínosy turismu a sociálními benefity pro místní obyvatele. Nicméně, tato opatření vyvolala smíšené reakce v turistickém průmyslu, s obavami o možný negativní dopad na konkurenceschopnost Řecka jako turistické destinace.

Zástupci turistického průmyslu se obávají, že by tato opatření mohla poškodit klíčový ekonomický sektor. George Koubenas, předseda Řecké unie majitelů výletních lodí, navrhl, že by bylo spravedlivější zavést jednotný poplatek pro všechny turisty, podobně jako v italských městech.

Andreas Chiou z Řecké asociace správců nemovitostí kritizuje zákaz krátkodobých pronájmů v Aténách, přičemž argumentoval, že na trhu není nadměrná saturace způsobená tímto typem ubytování.

Turismus přispívá více než 25 % k řeckému HDP. V roce 2023 Řecko přivítalo rekordních 36,1 milionu návštěvníků a v první polovině roku 2024 vzrostl počet turistických příjezdů o 16 % na 11,6 milionu.

Yiannis Paraschis, prezident Řecké konfederace turismu, varuje, že by zavedení nových poplatků mohlo snížit konkurenceschopnost Řecka v době, kdy se turistický průmysl stále zotavuje z předchozích krizí.

Řecko se snaží najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy turismu a ochranou svého kulturního a přírodního dědictví. Ministryně turismu Olga Kefalogianni uvedla, že problémem není overturismus jako takový, ale spíše nadměrná koncentrace návštěvníků v konkrétních oblastech během vrcholné sezóny.