Rusy a Číňany můžeme z tendru na dostavbu Dukovan vyřadit z politických či bezpečnostních důvodů. Francouzi a Korejci stavějí příliš velké bloky, které se svým výkonem do dukovanské lokality nehodí. A americký Westinghouse chce dodat pouze samotný reaktor a nevyhovuje mu role generálního dodavatele celé stavby. Z pěti uchazečů tak v soutěži nezůstane ani jeden a v pořadí druhý pokus vybrat dodavatele stavby nového jaderného bloku v Česku skončí debaklem.

Zní to poněkud divoce, ale o tomto scénáři se v odborných kruzích mluví čím dál častěji. „Nemá to kdo stavět. Rusy a Číňany si vykádrujeme předem, Američané a Francouzi asi už nic nepostaví a Korejcům pořád neběží blok ve Spojených arabských emirátech,“ uvedl na twitteru bývalý ministr průmyslu Jan Mládek. Podobných názorů, byť vesměs pod podmínkou anonymity, je slyšet mnoho.

Na druhou stranu zaznívá v projaderných kruzích úleva či dokonce mírné nadšení. Od zrušení předchozího jaderného tendru - tehdy ještě na dva bloky v Temelíně - se po šesti letech váhání a zmatků reálně rýsuje možnost nové jaderné stavby na našem území. Politická reprezentace včetně premiéra Andreje Babiše prolomila tabu, že stát nové reaktory nebude financovat. Naopak, dnes nabízí skupině ČEZ balík více než sta miliard korun.

Levné peníze

Pojďme začít u toho - tedy pro fanoušky jádra - pozitivního. Všichni účastníci s rozhodovací pravomocí si uvědomili, že pro úspěch jaderného projektu je nezbytné zajistit levné financování během výstavby. „Víceméně jsme se domluvili, že stát poskytne ČEZ půjčku za podmínek velice výhodných, a to pro stát i pro ČEZ. A prakticky z ceny peněz vychází i cena elektřiny, kterou bychom měli odebírat,“ uvedl Babiš po jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů, který jednal minulou středu.

Předpovědi, podle kterých bude nový dukovanský blok za státní peníze produkovat elektřinu za 50 až 65 eur za megawatthodinu, jsou nejspíš příliš optimistické. Nicméně platí, že kdyby si ČEZ musel potřebný balík - minimálně 160 miliard korun v dnešních cenách -zajistit sám, výsledná cena elektřiny by byla zhruba dvojnásobná.

Stát může vydat dluhopisy s výrazně nižším úročením. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček dokonce zmínil možný poměr sil: 70 procent nákladů by uhradila státní půjčka a zbylých 30 procent by dodal samotný ČEZ. Vláda současně nabízí, že bude elektrárnu Dukovany II dotovat v případě, že by cena elektřiny na trhu zůstala nízká. Náklady Havlíček odhadl na maximálně pět miliard korun ročně.

Na jaderném výboru padlo též doporučení ohledně obchodního modelu. Nakonec by se mělo jednat o kompromis. Zatímco ČEZ si chtěl výstavbu řídit sám, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl se svým týmem prosazoval EPC kontrakt - tedy výběr jednoho dodavatele, který by postavil celou elektrárnu takzvaně na klíč. Výsledkem je model nazvaný „EPC flexi“, jež umožní skupině ČEZ spolurozhodovat o dodavatelích klíčových součástí nového bloku. ČEZ by tedy měl mít možnost ovlivnit, kdo vyrobí pro nový blok například turbínu.

Jak vyřadit všech pět

Podle zdrojů týdeníku Hrot z jaderného byznysu je ovšem EPC model (včetně Flexi varianty) pro dostavbu Dukovan problematický. Důvody jsou částečně mezinárodněpolitické: Rusové a Číňané budou těžko přijatelní v roli generálního dodavatele celé stavby. Obě země „úspěšně“ pracují na své diskreditaci, viz například kauzy Koněvova socha v ruském případě či čínské vyhrožování bývalému předsedovi senátu Kuberovi kvůli cestě na Tchaj-wan. Naopak v roli „pouhého“ dodavatele primárního okruhu nebo jeho částí nemusí Rosatom tolik vadit.

Bezpečnostní hledisko bude hrát významnou roli. Již v listopadu 2018 upozornil týdeník Respekt, že značný vliv na průběh soutěže bude mít jedenáctičlenná bezpečnostní komise, v níž sedí zástupci tajných služeb, Úřadu vlády a několika ministerstev. Komise vládu varovala, že výběr ruského nebo čínského dodavatele by představoval pro Česko bezpečnostní riziko. Velké slovo v komisi má BIS a také vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Právě oni podle zdrojů Hrotu nejhlasitěji volají po vyřazení Rusů a Číňanů z tendru.

Oficiální vyjádření vlivných politiků jsou opatrnější. „Já do toho nechci vstupovat politicky. Tady hrajeme vysokou hru o cenách elektrické energie, o soběstačnost. Samozřejmě je tam i bezpečnostní faktor, který je velmi významný. ČEZ ho musí brát v úvahu. I kvůli němu má vláda tu pojistku, že výběr buď schválí, nebo ne. Tato otázka bude ale relevantní až v momentě, kdy nám ČEZ předloží vítěze,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál ministr průmyslu Karel Havlíček.

Další uchazeče limitují přírodní a geografické faktory. S ohledem na omezené množství vody pro chlazení a horší dopravní dostupnost jsou pro lokalitu Dukovany vhodné pouze bloky o výkonu do 1250 megawattů. Korejské KEPCO i francouzský Framatome však mají k dispozici jen bloky s vyšším výkonem. Slibované reaktory nové generace o menším výkonu dnes existují pouze na papíře. Uznávanou praxí přitom je, že nový blok se má nejdříve stavět v zemi původu a teprve poté má být nabízen v zahraničí.

Pro inspiraci, jak může stavba s generálním dodavatelem úspěšně proběhnout, se ale můžeme vydat do Maďarska. Tamní vládě se povedlo prosadit v Bruselu stavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Paks. Vyžádalo si to několik let jednání, nasazení nejlepších vyjednavačů a některé ústupky, ale výsledek je pro Maďary výhrou. Mohou postavit dva bloky na základě smlouvy s ruským Atomstrojexportem, který je součástí koncernu Rosatom.

Jedním z klíčových vyjednavačů byl Pál Kovács, který od začátku loňského roku zastává funkci vládního zmocněnce pro nové bloky. Na rozdíl od některých českých „expertů“, kteří se netají názorem, že Brusel je plný „idiotů zaujatých proti jádru“, přesvědčili Maďaři Evropskou komisi racionálními argumenty. Nabídli model energetiky založený na kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů - a uspěli.

Dnes Maďarsko dováží až třetinu elektřiny ze zahraničí. „Běžně musíme dovážet dva až dva a půl tisíce megawattů výkonu. To je přesně prostor pro dva nové reaktory,“ uvedl Kovács při setkání s autorem článku.

Oproti původním plánům, které byly až příliš optimistické, nabral projekt zhruba tříleté zpoždění. Projekt ještě nemá stavební povolení, získat jej má do konce příštího roku. Podle neoficiálních odhadů by první blok elektrárny Paks II mohl zahájit provoz v roce 2028 a druhý o dva roky později.

Příliš mnoho problémů

Pozoruhodné je, že i Maďaři mají problémy s vodou. Elektrárna Paks nemá chladicí věže, chladí ji voda z Dunaje. Jenže i tato mohutná řeka má občas málo vody, případně je její teplota příliš vysoká. České jaderné elektrárny sice chladicí věže mají, ale vzniká tu otázka, kolik dukovanských bloků zvládne uchladit skromná říčka Jihlava.

Studie dopadů stavby na životní prostředí (EIA) určila, že v Dukovanech může být souběžně v provozu nejvýše 3250 megawattů výkonu, a to jen po omezenou dobu. Pokud by se investor rozhodl pro výkonnější reaktor, musel by ukončit provoz některého ze čtyř starších bloků. Přesto se objevuje kritika, že studie v rámci EIA podceňují riziko úbytku vody v krajině.

A k tomu můžeme přičíst další problémy - odpor ze strany protijaderného Rakouska a Německa, obavy menšinových akcionářů ČEZ z příliš rizikového projektu, vysoké náklady na stavbu či selhání dodavatele či subdodavatele. Ke spuštění štěpné reakce v novém dukovanském bloku povede ještě dlouhá a klikatá cesta.

Kdo chce stavět Dukovany IIPřehled zájemců, kteří jsou ve hře o dodávku reaktoru či celého bloku elektrárny CGN (Čína)Největší čínský provozovatel jaderných elektráren CGN má zájem rozšířit své aktivity i do Česka. Nabízí moderní reaktor typu Hualong One o čistém výkonu 1090 megawattů. První takové bloky staví v elektrárně Fu-čching, ale plánovaný termín dokončení – závěr roku 2019 – se Číňanům nepodařilo stihnout. Dnes je blok ve fázi testování před spuštěním.EDF/Framatome (Francie)Francouzi sázejí na reaktory typu EPR s čistým elektrickým výkonem zhruba 1600 megawattů. Jejich šance snižují potíže se stavbou prvních dvou reaktorů EPR ve Finsku a Francii, kde zpoždění je až desetileté a prodražení trojnásobné. EDF je též hlavním investorem elektrárny Hinkley Point C v jižní Anglii, jejíž výstavba se pomalu rozbíhá. Pro soutěž v Česku chtějí Francouzi nabídnout reaktor s nižším výkonem, ale ten zatím existuje jen na papíře.KEPCO (Jižní Korea)Korejci chtějí na světovém trhu prorazit s reaktory typu APR o výkonu 1450 megawattů. Jejich slabinou je, že zatím nesplňují přísné bezpečnostní požadavky na reaktory třetí generace. Bude je tedy nutné upravit. KEPCO staví čtyři bloky APR ve Spojených arabských emirátech, ale přislíbený termín dokončení se nepodařilo dodržet. Dalším problémem Korejců je velikost bloku; v Česku chtějí nabízet dosud reálně neexistující projekt o nižším výkonu.Rosatom (Rusko)Monopolní ruský stavitel a provozovatel jaderných elektráren je logickým zájemcem o zakázku v Česku. Nabízí 1200megawattový reaktor třetí generace VVER-1200 s životností nejméně 60 let. Jedná se o úspěšný vývozní artikl – tyto reaktory již Rusové stavějí v Bělorusku a Turecku a zakázky mají též z Maďarska, Finska či Egypta.Westinghouse (USA)Tradiční americký výrobce tlakovodních reaktorů zkouší uspět s reaktorem typu AP1000, první čtyři postavil v Číně. Westinghouse v březnu 2017 pod tlakem ztrátových projektů v USA zbankrotoval, o rok později jej ovládla investiční firma Brookfield Business Partners. Ta má sídlo v daňovém ráji na Bermudách.