Akcie v USA dosáhly po Trumpově vítězství nových maxim. Bitcoin atakoval metu 100 tisíc dolarů, S&P 500 index si připisuje letos již solidních 25 procent
foto Anna Moneymaker / Shutterstock.com
Komentář
Zvolení Trumpa nakoplo akcie i bitcoin. Vydrží to?
Zvolení Donalda Trumpa přineslo razantní růst mnoha aktiv. Dařilo se zejména velmi rizikovým kryptoměnám, posilovaly ale i akcie. Ztrácelo naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro finanční trhy? A které nominace Trumpa na budoucí ministry jeho vlády trhy potěšily? A co na to měnová politika?
Kryštof Míšek
Akcie v USA dosáhly po Trumpově vítězství nových maxim. Bitcoin atakoval metu 100 tisíc dolarů, S&P 500 index si připisuje letos již solidních 25 procent. Tento růst byl doručen na pozadí vyšší šance na pokles daně právnických osob o pět procent a deregulaci firemního sektoru. Ta by se měla dotknout řady odvětví, od energetiky až po finančnictví.
Kryptoměny by pak měly hrát samostatnou deregulační kapitolu. To by sice mohlo z pohledu ekonoma podpořit hospodářský růst snížením nákladů na dodržování předpisů pro podniky, ale mohlo by to také vést k dlouhodobějším rizikům, jako je zhoršení životního prostředí a možná finanční nestabilita. Vzpomeňme si ostatně na éru deregulace finančního sektoru, která předcházela finanční krizí v letech 2008 – 2009.
Zajímavé jsou proto i konkrétní nominace na funkce v Trumpově budoucí administrativě. Trump jmenoval do funkce šéfa pro potíraní byrokracie miliardáře Elon Muska, což řadu ekonomů zanechává v nejistotě s ohledem na poněkud výstřední postoje tohoto podnikatele. Opačně pak působí jmenování Scotta Bessenta na ministra financí USA, což investoři vnímají jako krok směrem k větší ekonomické stabilitě. Akcie a státní dluhopisy v reakci na právě toto jméno posílily.
Z pohledu současných valuací jsou tak akcie po další „rally“ naceněny vskutku na dokonalost, ozývají se tak hlasy, že příští rok by pro ně zdaleka nemusel být tak dobrý. Akcie se nyní obchodují zhruba o šest procent výše, než je jejich reálná hodnota, a s vysokým poměrem P/E (poměr mezi tržní cenou a čistým ziskem na akcii). Podle renomované banky Goldman Sachs si index S&P 500 v roce 2025 může připsat až 11 procent.
Obávám se, že to je až příliš příznivý scénář. Brzdou by mohla totiž znovu být inflace. Nedávné údaje o inflaci vyvolaly otázky, zda Fed v prosinci sníží úrokové sazby, a o kolik centrální banka sníží sazby v příštím roce. Začátkem tohoto měsíce „jádrový“ index spotřebitelských cen (CPI), který je očištěn od volatilnějších položek typu potraviny a plyn, ukázal, že ceny v říjnu již třetí měsíc po sobě vzrostly o 3,3 procenta. Mezitím „jádrový“ index cen výrobců (PPI) odhalil, že ceny v říjnu vzrostly o 3,1 procenta, což je více než 2,8 procenta v předchozím měsíci a více, než ekonomové očekávali. S tímto vývojem nemůže být Fed příliš spokojen.
Trumpova politika dodává víru v „libertariánský“ způsob uvažování o politice vlády ve vztahu k ekonomice. Pokud by skutečně snížil výdaje razantním způsobem, správně dereguloval ekonomiku a podpořil růst, bude to dobrou hospodářskou strategií. Otázkou zůstávají obchodní cla a Trumpův protekcionismus.
S touto politikou, zdá se, jsou spojená největší rizika, která mohou ještě výrazněji vzdálit Fed od jeho hlavního mandátu, tedy dosažení dvouprocentního inflačního cíle. Toho se přitom nepodařilo dosáhnout již od roku 2020. Ochrannou pro investory tak zůstávají drahé kovy, jako je zlato. To si zatím vybralo oddechový čas a dosavadního růstu rizikových aktiv se nezúčastnilo – od zvolení Trumpa ztratilo až 7 procent. Ovšem budoucí nejistota spojená s obchodními válkami a vyšší inflací by zlatu naopak mohla hrát do karet.
Autor je hlavní ekonom Argos Capital