Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Komentář: Stát nemá co kupovat benzinky. Raději ať prodá Čepro

Opravdu stát potřebuje vlastnit čerpací stanice? Těžko se ubránit dojmu, že – podobně jako při nákupu Net4Gas – někdo uzavřel obchod, ze kterého daňový poplatník profitovat rozhodně nebude. 

Komentář: Stát nemá co kupovat benzinky. Raději ať prodá Čepro
Státní firma Čepro zaplatí podnikateli Zoubkovi za čerpací stanice Robin Oil 4,5 miliardy korun | foto Gonzalo Bell / Shutterstock.com

Bývaly doby, kdy většina rozumných občanů chápala, že stát je tím nejhorším vlastníkem. Od minulého režimu jsme se tak odstřihli mimo jiné i privatizací. Ano, někdy to bylo divoké, ale to nijak nezpochybňuje přesvědčení, že stát prostě podnikat nemá, protože to vždycky dopadne špatně. 

Dnes je to za nominálně pravostředové vlády úplně naopak. A mnoho lidí si teď spíš myslí, že co stát nevlastní, je od čerta. Zvlášť když je to v klíčových oblastech energetiky a surovin. Dozvídáme se tak, že strategickým majetkem, bez nějž se erár neobejde, jsou teď už i benzinové pumpy. A tak státní akciovka Čepro pod dohledem svého akcionáře – ministerstva financí – nakoupila pětasedmdesát čerpacích stanic Robin Oil. Ty vydělávají a nákup se tak prý vyplatí, ujišťují nás ministr financí Zbyněk Stanjura i šéf Čepra Jan Duspěva. 

Návratnost kde?

Dopředu si řekněme, že kdo se nepodívá na byznys obou firem zevnitř, těžko si může udělat jednoznačný názor. Zvenku to ale opravdu moc dobře nevypadá. Čepro má totiž dohromady zaplatit čtyři a půl miliardy korun za firmu, jejíž hospodářský výsledek za rok 2022 před zdaněním podle výkazu v obchodním rejstříku dosáhl 103 milionů korun a v minulém roce 139. Návratnost dlouhá jak cesta na Měsíc. 

Nicméně při akvizici je potřeba platit i za peníze na účtech, s nimiž proběhla během transakce pozoruhodná taškařice. A bylo jich hodně. Čepro si totiž na akvizici údajně dvě miliardy půjčilo právě od kupované společnosti. To v praxi bude vypadat tak, že po dokončení spojení obou společnosti se pohledávka a závazek navzájem vynulují, protože jedna firma nebude přece platit dluh sama sobě.

Výsledkem je to, že prodávající majitel Robin Oil Jiří Zoubek vytáhne své peníze z prodávané firmy, aniž by mu vznikla povinnost zaplatit patnáctiprocentní daň z dividendy, a Čepro ve skutečnosti zaplatí místo čtyř a půl miliardy jen dvě a půl.

Dárek od daňových poplatníků

Je otázkou, jak by se na takovou daňovou optimalizaci koukal berňák, kdyby neproběhla pod dohledem ministerstva financí. To navíc Čepru na nákup povolilo využít zhruba jeden a půl miliardy, které měly původně putovat do státního rozpočtu, a jde tak o dárek od tuzemských daňových poplatníků. 

Jenže ono to je pořád dost peněz z firemní kasy. Zvláště když při pohledu do výsledovky zjistíme, že předloni z toho zisku významnou většinu generovaly úrokové výnosy z hotovosti uložené u bank. A ty už nebudou, protože hotovost se prostě nezdaněně přestěhovala k Zoubkovi. 

Možná to má nějakou byznysovou logiku, která nám zůstává utajena. A bohužel utajena zůstane, protože dohoda o ceně je důvěrná a nemá být zveřejněna. Utěšit nás mají údajně příznivá stanoviska renomovaných poradců k transakci. 

Těžko se však vyhnout dojmu, že i zde, podobně jako při nákupu Net4Gas, někdo uzavřel obchod, z nějž daňový poplatník rozhodně neprofituje. Ještěže Duspěva dlouhodobě přimíchával do nafty MEŘO (methylester řepkového oleje) od Agrofertu, takže se v tom opozice nejspíše nebude příliš vrtat. 

Stát ale opravdu nikdy nebyl, není a nebude dobrý podnikatel. A tak než řešit se státní akciovkou její byznys a akvizice pump s účastí veřejných peněz, by bylo lepší celé Čepro jednoduše prodat.