Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Do benzinu už se míchat nemusí, přesto biopaliva frčí dál

Stát zrušil povinnost přimíchávat potravinářská biopaliva do pohonných hmot. Na pěstování řepky v Česku má však větší vliv loď mířící do libanonského přístavu

Do benzinu už se míchat nemusí, přesto biopaliva frčí dál
Navzdory opticky výraznému každoročnímu zežloutnutí české krajiny se osevní plocha řepky kontinuálně zmenšovala. Nyní se trend obrátil. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Je to už déle než měsíc, co Česko zrušilo povinnost přimíchávat biosložku do paliv. Není jediné, kdo podobným směrem uvažuje. I německá ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová chce snížit podíl biopaliv první generace, která se vyrábějí z potravinářských plodin. Do roku 2030 by měla podle jejích představ z trhu úplně zmizet. Zatímco česká vláda si od kroku slibovala levnější pohonné hmoty, Lemkeová počítá i se zlevněním potravin. Vůči biopalivům se nyní kvůli jejich dopadu na krajinu a sporným přínosům pro klima ostře vymezuje celá Evropa.

Lze však vážně pochybovat o tom, zda jde o víc než o politické gesto. Navzdory časté kritice totiž v praxi o úpadku biopaliv nic nesvědčí. Tuzemští paliváři i přes zrušení povinnosti biosložku dál přimíchávají. „Do našich pohonných hmot budeme i nadále přimíchávat biosložky, protože musíme plnit emisní požadavky vyplývající z evropské a české legislativy,“ říká Michal Procházka, mluvčí společnosti Orlen Unipetrol, pod kterou spadá síť čerpacích stanic Benzina.

Jedinou možnost, jak se mohou šoféři k bezsložkovým palivům dostat, tak dál představují čerpací stanice EuroOil. Ty provozuje přepravce a skladovatel ropy a ropných produktů Čepro. Státní společnost kvůli dodávkám pro Státní správu hmotných rezerv, odkud by je teoreticky mohla využívat vojenská technika, biosložku do části paliv nemíchá.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit