Ministr financí Zbyněk Stanjura ohlásil, že začínají jednání o rozpočtu na příští rok a cílem je snížení deficitu o sedmnáct miliard z letošních 252. A je to jako vždycky. Ostatní ministry nepotěšil a šetřivou část populace, která tuhle vládu dostala k moci, také ne.

Bude to holedbání se tím, že státní rozpočet tak dostane maastrichtským kritériím, což není tak podstatné, protože do těch se počítají všechny veřejné rozpočty včetně zdravotních pojišťoven a obcí a krajů, takže ta kritéria plnit budeme nejspíše se slušnou rezervou. Ale bude to také přiznání, že konsolidační balíček sice jednorázově vyřešil nejhorší schodek, ale stát bude dál hospodařit neudržitelně. 

Připomeňme si, že pro letošek měl balíček ušetřit necelých sto miliard a pro příští rok přidat dalších padesát – tím, jak se budou projevovat postupně efekty třeba navýšení daní či seškrtání různých daňových úlev a dotací. K tomu si přidejme očekávané obnovení růstu ekonomiky. Při daňové kvótě kolem 34 procent HDP znamená aktuálně očekávaný růst ekonomiky 2,6 procenta, že do statní kasy napadá proti letošku kolem šedesáti miliard navíc. A po úpravách valorizací a poklesu inflace se růst výdajů na penze má pohybovat někde pod dvaceti miliardami korun. I když by mohla skončit windfall tax, která má letos vynést sedmnáct miliard, dalo by se ušetřit více. 

A přesto to vypadá, že zase začíná přetahovaná o desítky miliard, které resorty nutně a neodkladně potřebují ke svému provozu a bez nichž se zhroutí svět. Příkladem je resort školství, kde ministr Bek požaduje dalších třicet či čtyřicet miliard, aby mohl plnit závazek navyšování platů učitelů a nemusel se nedůstojně handrkovat o peníze na mzdy uklízeček a školních kuchařek. Jinak, jak se šíří nezaručené zákulisní informace, hodlá rezignovat.

Školství je přitom přesně ten resort, který je možné uvést jako příklad, kdy se léta reformuje nějaký systém na nový, vyžadující vyšší množství zaměstnanců, bez toho, že by někdo řešil, kde se ty peníze budou brát. 

Ministři za STAN se obecně hned od začátku jednání o rozpočtu, chovají zřejmě velmi asertivně, když si v rozhovorech stěžují, že loni byli jejich resorty kráceny více než ministerstva jiných partají a takhle to dál nepůjde. 

Ale takový Martin Kupka na dopravě zase rozestavěl spoustu silnic, dálnic a železnic a budu dobíhat faktury za desítky miliard, které je třeba zaplatit. Zase to schováme někam do mimorozpočtových fondů a budeme se tvářit, že tenhle dluh neexistuje, jako loni? 

Je vidět, že příprava rozpočtu bude vrcholit v době obecních a senátních voleb a půjde o rozpočet předvolební, kde každý bude chtít rozdávat své dárečky a ministr Stanjura to nebude mít lehké. Nakonec bude mít co dělat, aby i to symbolické snížení deficitu uhájil. Jak ale pak budou vládní partaje příští rok před těmi nejdůležitějšími volbami vykládat o splněných slibech voličům, kteří čekali zásadní změnu hospodaření státu a dostali tohle?