Hrot24.cz
Komentář: Máme vyškrtnout právo na bezplatnou péči z ústavy?

Shutterstock.com

Komentář: Máme vyškrtnout právo na bezplatnou péči z ústavy?

Bezplatná zdravotní péče garantovaná ústavou je podle náměstka ministra zdravotnictví v Evropě spíše raritou. Dokument by si podle něj zasloužil revizi, aby se otevřely větší možnosti pro soukromé financování zdravotnictví.

Vladimír Barák

Odborný náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Radek Policar se na odborné konferenci vyjádřil k bezplatnému zdravotnictví garantovanému ústavou. Dokument by si podle něj zasloužil revizi, abychom otevřeli více možností soukromému financování.

Policar se k dikci ústavy a Listiny základních práv a svobod (která je součástí ústavy) vyjádřil na odborné konferenci Ekonomika zdravotnictví. Jeho slova následně reprodukoval Zdravotnický deník. Právník konkrétně uvažoval nad článkem Listiny, podle kterého má každý občan právo na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči za podmínek, které stanoví zákon.

„Kdysi jsem věnoval čas tomu, že jsem prošel všechny ústavy členských států Evropské unie, abych se podíval, jestli v nich je něco obdobného. A je to jen v české Listině, ve slovenské ústavě, což je ale zkopírovaná původní federální československá Listina, a v bulharské ústavě. A v ústavě italské je jen něco na téma, že chudí mají zdravotní péči zadarmo. A to je všechno. Takže tenhle prvek opravdu není běžný,“ uvedl náměstek s tím, že podle jeho názoru by změna v ústavě měla být taková, „abychom mohli zavést nějaké další prvky soukromého financování v oblasti zdravotních služeb – pokud by o to byl politický zájem“.

Samozřejmě je otázkou, zda úvahy náměstka jsou rovněž úvahami jeho šéfa, ministra Vlastimila Válka (TOP 09). Ať tak či tak, jde o podněty hodné zřetele. Pokud totiž politici nakonec skutečně půjdou cestou takových změn, ještě více to rozevře nůžky mezi tím, v jaké kvalitě je zdravotnická péče poskytována chudým občanům, střední třídě a lidem s vysokými příjmy.

Právě Policarem zmíněný článek Listiny je přitom elementární ochranou, na niž se ve složitých situacích mohou občané odkazovat a domáhat se svých práv. Policar chce očividně zdravotnictví ještě více posunout do oblasti komerce. Tím jej ale oslabíme jako veřejnou službu, jejíž garantovaná kvalita a dostupnost – místní i finanční – jsou ve veřejném zájmu. Nabízí se tedy otázka, v čím zájmu náměstek podobné úvahy rozvíjí. 

Podotkněme, že sama debata o tom, jaké garance má stát dávat svým občanům a jaká práva má lidem garantovat základní legislativní dokument státu, není nic špatného. Otázkou je, nakolik kompetentní je osoba, která téma na dané konferenci otevřela.

Policar je totiž náměstkem odborným, chráněným služebním zákonem. To je pravděpodobně hlavní důvod, proč ještě na tak významné pozici setrvává. V minulosti už totiž s jeho prací nebylo spokojeno hned několik nadřízených ministrů. Adam Vojtěch mu dokonce sebral prémie.

Jméno Policara bylo v médiích opakovaně skloňováno v souvislosti s mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví proti šíření covidu-19, která cupoval jeden soud za druhým. Opatření byla právně závadná – na starosti je přitom měla legislativní sekce resortu, již řídil právě on.

Pokud pan náměstek zvažuje změnu ústavy, možná by nebylo od věci vyměnit jeho. S novelou služebního zákona, kterou prosadila současná vláda, to už nebude zase až tak složité.