Senátorský návrh, který má Listinu základních práv a svobod doplnit o právo platit v hotovosti a nebýt nucen k elektronickým úkonům, bude horní parlamentní komora schvalovat schvalovat nejdříve v lednu příštího roku. Senátoři dnes rozhodli o tom, že projednávání této novely prodlouží o tři měsíce.

Požádala o to za předkladatele senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09. Zdůvodnila to tím, že senátní komise a výbory za zhruba rok od jeho předložení zatím návrh nestihli projednat.

Část senátorů chystá úpravy předlohy. Podle Hany Kordové Marvanové z klubu ODS a TOP 09 by bylo třeba vyjasnit například to, pro jaké případy by právo platit v hotovosti nebo ji vyžadovat nebylo uplatněno. Jako příklad uvedla výplatu mzdy.

Doplnění listiny navrhla skupina 17 senátorů, z nichž některým včetně Chalánkové letos končí mandát. Chce v ústavní rovině zakotvit, že „každý má právo znát svá práva a povinnosti a vykonávat je jemu dostupným a přístupným způsobem“.

Právo na hotovost má být zakotveno jako součást širšího práva být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Nikdo by podle návrhu nesměl být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť nebo jiným podobným způsobem. Lidé by měli mít podle předlohy možnost hradit své peněžité závazky a také dostávat výplatu v platných bankovkách a mincích.

Zastánci platby v hotovosti už dříve vyzvali ministerstvo financí, aby navrhlo příslušnou změnu zákona o oběhu mincí a bankovek, avšak neúspěšně. Senátoři proto návrh vtělili do předložené úpravy.

Nikdo by podle tvůrců návrhu neměl být zákonem nucen používat internet, mobilní telefon nebo platební karty. Stejně tak by občané měli zůstat chráněni před zřizováním datových schránek nebo plošnou elektronickou evidencí tržeb. Naopak logická a žádoucí je podle předkladatelů elektronizace například u elektronických obchodů.

Právo platit v hotovosti loni v červnu uzákonilo například Slovensko. V Evropské unii se řeší právo na odpojení, které má chránit zaměstnance v jejich pracovním volnu a dát jim možnost odpojit se od telefonu nebo počítače.

Právo na digitální integritu bylo zase na základě referenda zakotveno do švýcarské ústavy. O lepší ochranu práv před nucenou digitalizací usilují také spotřebitelské organizace a další nevládní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv nebo digitálním vyloučením.