Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Prodeje elektroaut jsou hluboce pod někdejšími očekáváními a většina automobilek začíná ze svých velkolepých plánů v elektromobilitě výrazně slevovat
V análech politických kampaní nelze pominout jméno amerického politického konzultanta a marketéra Richarda Gregory Tucka, který pracoval pro demokratické kandidáty, a proslul často velmi drsnými fórky na adresu republikánských konkurentů. Když v roce 1968 kandidoval na prezidenta Richard Nixon, neváhal vyslat do převážně bílého publika na jednom jeho předvolebním mítinku Afroameričanku ve vysokém stupni těhotenství s tričkem, na kterém se skvělo heslo z Nixonovy kampaně „Nixon’s the one“. V tomto kontextu mělo ovšem navodit dojem, kdo se o její požehnaný stav zasloužil. Nixona to strašně rozčílilo, ale zároveň Tuckovy nápady svým způsobem obdivoval, a dával svým marketérům co proto, že na něj nemají.
Tuck spoléhal na to, že neotřelými fintami zaujme voliče i při své vlastní kandidatuře do kalifornského Senátu, když uspořádal tiskovku na hřbitově s poselstvím, že „jenom proto, že jsou kolem samí zesnulí, to ještě neznamená, že nemají volební právo“. No, nevyšlo to podle plánu, a svoji prohru glosoval Tuck slovy: „Lidi promluvili, bastardi“.
Jak na něj nevzpomenout, když se dívám na prodejní čísla elektromobilů v Evropě i ve Spojených státech, která jsou na obou březích Atlantiku hluboce pod někdejšími očekáváními.
Velký propagátor dekarbonizované ekonomiky – Bloomberg New Energy Finance – se spletl v projekcích elektromobilů a plug-in hybridních vozidel pro rok 2023, když předpovídal v USA odbyt 1,7 milionu vozidel, ale realita skončila na 1,46 milionu.
V Evropě zase švýcarská banka UBS snížila svůj odhad prodejů elektromobilů pro letošní rok z 2,5 milionu na 2,3 milionu a ještě větší rozdíl nyní předpovídá i v následujících letech: pro rok 2025 místo 3,6 to má být 2,5 milionu, pro rok 2026 se nový odhad snížil o 1,3 milionu vozidel na 3,6 milionu, v roce 2027 to má být místo 6,3 pouze 4,5 milionu, v roce 2028 se odhad snížil o 1,8 milionu na 5,7 milionu a v roce 2029 je nyní předpoklad 7,5 milionu místo 8,5 milionu. To je dohromady o devět milionů elektromobilů méně, než se pro Evropu ještě nedávno počítalo. Pro představu – jako by se vypařil roční celosvětový objem výroby aut koncernu Volkswagen, bez ohledu na pohony.
Nové, skromnější projekce reflektují bez rozdílu všechny automobilky ústupem od plánů přestat auta se spalovacím motorem nabízet ještě předtím, než v EU nastoupí konečná lhůta roku 2035 (v USA není stanovena). Ford chtěl prodej vozů s konvenčním pohonem ukončit v Evropě již v roce 2030, ale není sám, kdo nyní couvá, stejně se vyjádřily koncerny Stellantis, VW a další. Šéf Škody Auto Klaus Zellmer se ve velkém rozhovoru pro první číslo nového měsíčníku Hrot (vyjde 29. května) nechal slyšet, že auta se spalovacími motory bude Škoda vyrábět do té doby, dokud je budou zákazníci nakupovat, a dokud to bude na jednotlivých trzích umožněno.
V Severní Americe i v Evropě jsou důvody stejné – zákazníkům vadí, že elektromobily jsou drahé, jejich použití zdaleka není univerzální, mají stále relativně nízký dojezd a síť nabíjecích stanic je omezená. BMW, GM, Honda, Hyundai, Kia, Mercedes-Benz a Stellantis se dohodly na „tesláckém standardu“ a jejich společný podnik hodlá uvést do provozu v USA a Kanadě nových třicet tisíc nabíjecích stanic. Carlos Tavares, šéf Stellantisu, nedávno prohlásil, že nabíječky musejí být doslova všude, před každým supermarketem i tělocvičnou, aby se podařilo kupce přesvědčit. I pak ovšem bude rozhodovat cena, jaký div.
Čeští motoristé v tom měli většinově zcela jasno už dávno: jestliže cena vadí ve Spojených státech, platí to pro Středoevropany s podstatně slabší kupní silou dvojnásobně.
I v Německu se ukázalo, že bez dotací, které v rámci úspor státních výdajů vláda náhle koncem minulého roku zrušila, padly prodeje elektroaut v prvním čtvrtletí meziročně o 14,1 procenta, zatímco trh ostatních typů včetně hybridů stoupnul o 4,2 procenta. A nově postavené závody, které přešly na výrobu elektromobilů, musejí omezovat výrobu a nechávat zaměstnance na odstávce.
Americká Tesla, která v elektromobilitě dlouho platila za jasného vítěze, v Německu, kde má svůj závod v Grünheide u Berlína, zaznamenala v prvním letošním kvartálu navzdory agresivní cenové politice propad prodejů o 36,5 procenta. Celosvětové prodeje Tesly pak ve stejném období klesly meziročně o devět procent, což byl vůbec první meziroční pokles za poslední čtyři roky. A do toho firma Elona Muska zároveň tvrdě propouští.
Jak by řekl Dick Tuck – zákazníci promluvili, zmetci jedni.
