Komentář: Akciové trhy na rozcestí
Bezbřehá euforie se vyčerpala a víra investorů v dlouhodobě rychlejší ekonomickou dynamiku se postupně vytrácí.
Změna režimu. Takové spojení na začátku roku v souvislosti s děním na trzích často zaznívalo. Kombinace uvolněné měnové a fiskální politiky s všeprostupující digitalizací měla nastartovat novou éru robustní, setrvalé a plošné ekonomické expanze – vítaný kontrast oproti předchozí dekádě, kterou charakterizoval anemický hospodářský růst. Nicméně bezbřehá euforie se vyčerpala a víra investorů v dlouhodobě rychlejší ekonomickou dynamiku se postupně vytrácí.
Tyto obavy se však ve výkonnosti burz prozatím nezrcadlí. První pololetí se vydařilo. Americké i evropské indexy pokořily řadu historických maxim. Zopakují akcie i v dalších kvartálech svou spektakulární jízdu, nebo se blíží dlouho očekávaná citelná korekce?
Dolů i nahoru
Hráčem s potenciálem burzovní dění významně ovlivnit zůstávají centrální banky. Fed na svém červnovém zasedání naladil jestřábí tón. Oficiální prognóza naznačuje dvojnásobné zvýšení sazeb v roce 2023 a nelze vyloučit ani prvotní „hike“ v příštím roce. To se může jevit jako vzdálená budoucnost, avšak podle předchozích projekcí se měl Fed vydat s úroky nahoru až v roce 2024. Mnohé investory tento postoj překvapil, jelikož po loňské změně inflačního cíle panovalo přesvědčení, že tolerance rychlejšího růstu cen je konzistentní s mandátem americké centrální banky.
V reakci na výhled Fedu zamířily výnosy delších vládních bondů prudce dolů. Propsal se do nich pokles inflačních očekávání. Naproti tomu výnosy kratších splatností, které citlivěji reagují na monetárně-politická rozhodnutí, vyšplhaly vzhůru. Dochází tak ke zplošťování výnosové křivky, což škodí bankovním akciím. Návratu delších výnosů na předchozí úrovně by pomohlo dřívější než očekávané zahájení taperingu, tedy snižování objemu dluhopisových nákupů ze strany Fedu. Tržní konsenzus počítá s oznámením této redukce na prosincovém zasedání. V případě povzbudivých makrodat však nelze vyloučit ani ohlášení taperingu na zářijovém setkání amerických centrálních bankéřů. Takový scénář by kromě nárůstu výnosů spustil rozsáhlé otřesy na burzách. Obzvláště by krvácely akcie mladých technologických společností.
Faktorem, který částečně ospravedlňuje přemrštěné valuace indexů, jsou korporátní výsledky. Reportovací sezona za druhý kvartál právě startuje a americké firmy by měly předvést meziroční růst zisků o více než 60 procent. Za takto robustním zvýšením stojí i bazický efekt. Druhý kvartál loňského roku se totiž nesl ve znamení brutálního propadu profitů. Předpokládané zlepšení korporátních výsledovek reflektuje efekt uvolnění odložené poptávky a obdivuhodnou nákladovou disciplínu, kterou podniky v reakci na covid prokázaly. Nicméně při pohledu na našponované valuace hlavních indexů lze konstatovat, že značná dávka optimismu je v ocenění firem již zahrnuta a prostor pro pozitivní překvapení je limitovaný. Jakýkoli náznak klopýtnutí trh tvrdě potrestá.
Pozor na paniku
Stále důležitější roli na burzách hrají retailoví investoři. Zatímco na přelomu ledna a února se dostali do širšího povědomí jako destabilizační síla v souvislosti s děním na některých „meme“ akciích, dnes přispívají k proměně celkové tržní dynamiky. Drobní spekulanti často přistupují k nákupům po sebemenším poklesu. Vzhledem k tomu, že často podstupují excesivní riziko – nebojí se například používat opce nebo páku –, dokážou kurzy akcií významně pohnout. V praxi to vypadá tak, že korekce o pět procent, ke které na indexu S&P 500 statisticky dochází alespoň třikrát do roka, zatím nenastala od října. Krátkodobě tito drobní hráči pomáhají zacementovat ocenění trhů na vyšších úrovních. Nicméně v případě citelné vlny výprodejů by zřejmě zpanikařili, což by intenzitu korekce naopak umocnilo.
S ohledem na vysoké valuace, nejistotu ohledně ekonomického zotavení, vyprchávající efekt fiskálních stimulů, utahování extrémně uvolněné měnové politiky a významné zapojení retailových spekulantů můžeme očekávat, že následující měsíce přinesou epizody tržního stresu. Zřejmě se dočkáme častějšího přeskakování z jednoho investičního příběhu do druhého. Takové minirotace komplikují výběr vítězného sektoru. V nadcházejících kvartálech se proto vyplatí aktivní správa. Kromě důkladnější selekce konkrétních titulů bude důležité obchody i takticky časovat.
V nejistém prostředí dává smysl zaměřit se na fundamentálně zdravé firmy, ideálně především takové, které se netěší momentální přízni burziánů. Příkladem jsou americké finanční domy, kterým pomáhá aktivita v segmentu investičního bankovnictví a masivní rozvolňování rezerv, avšak investory trápí zplošťující se výnosová křivka, jež způsobuje ztenčování marží. V menší míře se jeví zajímavá i sázka na vybrané mladé firmy z perspektivních odvětví – například zpracování vodíku. Chce to však pevné nervy a dlouhý investiční horizont.
Autor je portfolio manažerem společnosti Cyrrus.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.