Shutterstock.com
Vítězství Donalda Trumpa přinese trhům větší stabilitu
Razantní politika obchodních cel a prudké snížení firemních daní významně zatíží americký státní rozpočet, píše k avizovaným krokům vítěze amerických voleb ekonom Kryštof Míšek.
Kryštof Míšek
Uplynulé týdny znamenaly nejistotu z výsledků voleb ve Spojených státech a jejich možného dopadu na ekonomiku a finanční trhy celého světa. Zejména protekcionistická strategie v oblasti mezinárodního obchodu, se kterou přišel Donald Trump, děsila trhy i vyspělé státy Evropské unie. Jeho vítězství pak potvrzuje určitý rostoucí izolacionistický pohled Američanů na svět. Jedno Trumpovo prezidentské období jsme však už v minulosti zažili, trochu tak víme, co můžeme čekat. Jaké politiky tedy přijdou a jaký by mohl být nejbližší výhled pro ekonomiku?
Trhy hodně počítaly s nejistotou, jak se blížily průzkumy, které hovořily spíš pro vítězství Donalda Trumpa. Jeho kroky budou jednoznačně proinflační, a to ze dvou pohledů. Prvním je poměrně razantní politika obchodních cel. V této věci nově zvolený prezident zvažuje až šedesátiprocentní cla na dovoz zboží do USA a ukončení environmentálních politik z pera předchozího prezidenta Joea Bidena.
Oněch 60 procent má v plánu pro veškerý import z Číny, s níž jsou Spojené státy ekonomicky čím dál více na kordy, 10 až 20 procent by pak mělo zatížit zboží ze zbytku světa. V neposlední řadě zmínil Trump prudké snížení firemních daní až o pět procent. To všechno významně zatíží americký statní rozpočet, ten již nyní hospodaří často se schodky kolem dvou bilionů dolarů a tedy až sedmiprocentním deficitem v poměru k HDP.
Osobně jsem zvědav, jak do americké cenové hladiny promluví již tak utažený trh práce. Ten by ještě dále zatížily Trumpovy uvažované deportace imigrantů, které by způsobily nedostatek pracovníků v určitých odvětví, jako je stavebnictví nebo průmysl. Připomenu, že už tak zůstává nezaměstnanost v tamní ekonomice na historické poměry relativně dost nízká, když dosahuje pouhých čtyř procent.
V příštích měsících si tak postupně mohou trhy uvědomit vyšší očekávané sazby, přetrvá tak pojem „higher for longer“ u amerických sazeb (tedy očekávání, že úrokové sazby zůstanou zvýšené po delší dobu – pozn. red.). Mohou ale zaznamenat i vyšší inflaci, která bude mít určitě spíš pozitivní dopad na drahé kovy a ostatní komodity – ty mohou portfolia chránit proti nabídkovým šokům, jichž nebude za Trumpova vládnutí málo.
V neposlední řadě bude mít usednutí Donalda Trumpa vliv na geopolitické otázky. Americký miliardář se nikdy netajil odporem dál podporovat Ukrajinu v boji proti Ruské federaci. V tomto směru bych očekával, že to může mít negativní dopad na americké producenty zbrojních systémů, ale naopak pozitivní na ty evropské.
Starý kontinent si totiž za jeho vládnutí bude muset daleko více poradit sám. Na přetřes se tak dostane, zda by řada vyspělých zemí neměla ze svých rozpočtů dávat na obranné politiky nikoli v současnosti hojně skloňovaná dvě procenta, ale spíše rovnou tři procent v poměru k HDP.
Autor je hlavní ekonom Argos Capital
