Jen na Twitteru jeho příspěvky sleduje bezmála 50 milionů lidí. Díky sociálním sítím a zástupům fanoušků tak má zakladatel elektroautomobilky Tesla extrémní vliv mimo jiné na finanční trhy. Tak velký, že si jej všímají i dozorové úřady.

Elonu Muskovi stačí napsat do biografie svého profilu prostě jen „bitcoin“ a virtuální měna rázem mocně posílí. Když v jiném tweetu jmenuje svou oblíbenou firmu na výrobu hraček pro domácí mazlíčky, dokáže tím vystřelit její akcie prudce vzhůru. Finanční trhy a investoři skáčou, jak Musk pípá, pardon, tweetuje.

Během loňského a začátku letošního roku se Musk blýskl hned několika ukázkami moci, kterou mu dávají věrní obdivovatelé. Zatímco někteří investoři mohli díky několika tweetům výrazně zbohatnout, jiní prodělali a podobné ovlivňování trhů se jim vcelku pochopitelně zajídá. Ne nadarmo se Muskovými manipulacemi už zase zabývá Komise pro kontrolu cenných papírů.

Virtuální měny až na Měsíc

Poslední kousek se Elonu Muskovi povedl se zmiňovanými kryptoměnami. Dlouhodobě je znám jako jejich velký podporovatel, když si ovšem na konci ledna vepsal do záhlaví twitterového účtu jediné slovo #bitcoin, spustil tím velké věci. Nejpopulárnější kryptoměna posílila během krátké doby o 20 procent na více než 38 tisíc dolarů za bitcoin.

Na začátku druhého únorového týdne Musk přišel s ještě větší bombou. Oznámil, že jeho automobilka začne za své vozy Tesla přijímat platby v bitcoinech, a také to, že na konci loňského roku nakoupila virtuální měnu za 1,5 miliardy dolarů. Následovala dvoutýdenní jízda, během níž bitcoin podražil na víc než 57 tisíc dolarů za kus.

Zhodnocení investice Tesly do kryptoměny prostřednictvím pár slov na sociální síti bylo impozantní. V prosinci, kdy firma nakupovala, stál jeden bitcoin necelých 20 tisíc dolarů. Od té doby se podíval dokonce nad šedesátitisícovou hranici, na trojnásobek.

• 49,5 milionu lidí sleduje twitterový účet Elona Muska.

• 1,5 miliardy dolarů investovala společnost Tesla do bitcoinu.

• 20 tisíc dolarů za kus byla cena, za niž Tesla kryptoměnu kupovala.

• 56 tisíc dolarů stojí dnes bitcoin i díky Muskovu tweetování.

Způsob, jakým Musk získal davy a přiměl je znásobit jeho vlastní výnosy, se ovšem mnoha investorům nelíbil. Mezi nejtvrdší kritiky patřil známý ekonom Nouriel Roubini, který otevřeně hovořil o manipulaci, a dokonce o kriminálním chování. „Komise pro kontrolu cenných papírů by se lidmi, kteří mají tak velký vliv na trhy a manipulují s cenami aktiv, měla zabývat,“ vyzval Roubini úřady k akci.

Zatímco u hrátek s bitcoinem zatím komise Roubiniho nevyslyšela, pozornost si podle spekulací amerických médií naopak získal jiný případ s kryptoměnami, opět z letošního února. Díky tomu, že Elon Musk vyslal do světa několik pochvalných tweetů o okrajovém dogecoinu, hodnota virtuálního platidla stoupla během pár hodin o polovinu.

Majitel Tesly se nepochlubil, jestli a kolik do dogecoinu sám investoval. Není vyloučeno, že šlo v tomto případě o pouhou hru; Musk je podobnými kousky proslulý. Že jde o další ukázku manipulace s trhy, o tom však nemůže být pochyb. A co na možnost vyšetřování komisařů říká sám podnikatel? Odpověď nikoli překvapivě najdeme na Twitteru. „Doufám, že to udělají! Bylo by to skvělé!“ napsal Musk.

Jak sestřelit Teslu

Vedle kryptoměn neušly pozornosti Elona Muska ani akciové trhy. S oblibou si hraje zejména s cenou cenných papírů vlastní firmy, a to v obou směrech. Loni v květnu například způsobil propad Tesly o více než desetinu; opět jediným vzkazem na internetu.

Tesla loni už tak prožívala dramatický rok: Po rychlém růstu na rekordních únorových 180 dolarů se během krátké doby akcie zřítily na polovinu. Pak ale nastartovaly prudký růst, do kterého na začátku května Musk vstoupil stručným tweetem: „Ceny akcií Tesly jsou podle mě příliš vysoké.“ Během jediného dne tím dokázal způsobit jejich propad o 13 procent.

Nakonec šlo jen o krátký výkyv a Tesla se navzdory všem skeptikům, kteří upozorňují na nenaplněné plány a ztrátový provoz firmy, stala jednou z nejúspěšnějších akcií loňského roku. Na konci prosince 2020 se prodávala za víc než sedm stovek dolarů za akcii.

Spekulantům natruc

Události z loňského jara připomínají jinou twitterovou akci, jíž se Elon Musk proslavil a která byla i na jeho poměry na hraně. Ostatně také mu přinesla největší potíže a nepříjemnou pozornost úřadů. Odehrála se v létě roku 2018.

Na začátku srpna tehdy přišel Musk s šokující zprávou, když oznámil, že plánuje stáhnout Teslu z burzy a vykoupit od investorů jejich akcie. Ještě zajímavější ale byla cena: 420 dolarů za akcii. Tržní hodnota přitom v té době plovala kolem 60 dolarů. Efekt tweetu tedy není těžké odhadnout – Tesla podražila zhruba o desetinu.

Médiím ani odborné veřejnosti se ale akce příliš nezdála. Cena byla přemrštěná a zdroje v řádu desítek miliard dolarů značně nejisté; miliardář je nikdy neodkryl. To mělo dva efekty. Zaprvé, akcie se brzy vrátily zpět na původní úroveň. A zadruhé, o Muska se začala zajímat Komise pro kontrolu cenných papírů s podezřením na úmyslně mylné informování veřejnosti kvůli spekulaci s akciemi.

Pozornost úřadu ještě zesílila, když miliardář na konci srpna 2018 oznámil, že celou akci ruší, protože se nelíbí investorům, kterých si váží. Celá anabáze přinesla Muskovi také několik žalob. Vyrukovali s nimi spekulanti, kteří sázeli proti Tesle. Tvrdili, že záměrně nesprávné informace, kterými majitel Tesly vyhnal akcie vzhůru, je připravily o miliardy dolarů. A že celá akce byla namířená právě proti nim.

Muskovi se nakonec podařilo většinu sporů urovnat a dohodl se také s úřady. Slíbil mimo jiné, že na Twitteru bude opatrnější. Události z posledního roku ukazují, že si s tímto závazkem příliš hlavu nedělá.

Minulý týden tak na něj zamířila další žaloba. Podal ji jeden z akcionářů Tesly, který podle agentury Reuters upozorňoval mimo jiné právě na výše zmiňovaný tweet z loňského května o příliš vysoké ceně akcií. Investory prý výkyvy na burze připravily o 13 miliard dolarů – a Musk by měl tyto ztráty kompenzovat.

Bohatým brát

Výčet excesů majitele nejpopulárnější automobilky, který loni také vyslal do vesmíru vlastní loď, by mohl pokračovat dlouho. Oproti zmiňovaným hrubým manipulacím šlo ale spíš o hru.

Nejznámější je případ z loňska, kdy se Musk přidal na stranu zbojníků z investiční platformy „pro chudé“ Robinhood. Několika tweety podpořil uvadající společnost GameStop, jejíž akcie drobní investoři začali ve velkém nakupovat. Opět to nejvíc zabolelo spekulanty, proti nimž byla akce namířená. V sázkách na pokles cen GameStopu prodělali miliardy; možná ještě bolestivější ale bylo, kým se nechali porazit – stovkami bezejmenných, nudících se teenagerů s Muskem v zádech.

I díky podobným gestům, ale také třeba otevřenou zpovědí o drogách se aktuálně druhému nejbohatšímu člověku na světě podařilo vytvořit auru lidového miliardáře. Miliony věrných fanoušků „oblbnul“ do té míry, že ochotně začnou nakupovat akcie i výrobky jeho oblíbených výrobců psích hraček nebo dětských potravin, když o nich Musk tweetne.

Případů nejrůznějších tržních manipulací, zakázaných obchodů s insider informacemi a jiných prohřešků proti pravidlům férového investování se najdou v historii finančních trhů stovky. Nikdo ale dosud zřejmě nedokázal hýbat cenami aktiv se stejnou lehkostí jako Elon Musk. A ačkoli se pohybuje na hraně a někdy i za ní, veřejné mínění je zatím na jeho straně.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.