Česko nemá sjednocené termíny pro volby různých zastupitelských orgánů. Střídají se roky, kdy volíme jednou, a léta, kdy jdeme k volbám hned dvakrát, či v případě Senátu dokonce třikrát. Posledním letopočtem bez voleb byl rok 2015. Ani v delším výhledu nás nečeká žádné dlouhé nevolební období. Právě teď, na podzim, jsme si nicméně – až na výjimku hlavy státu – zvolili poslední část politické reprezentace, která bude mít vliv na naše životy až do podzimu 2024. Je tedy „vymalováno“ a stojí za to si připomenout, jakými barvami.

V souladu s trendem loňských sněmovních voleb jsme i letos byli svědky sílícího souboje mezi dvěma bloky nebloky, který kopíruje základní politické rozdělení společnosti. První tvoří vládní strany a jejich spojenci, druhý parlamentní i neparlamentní opozice. V prvním hrají lehký prim Fialovi občanští demokraté, ve druhém dominuje Babišovo ANO.

Babišovi primátoři a nezávislí zastupitelé

Řada komentářů líčí vítězství ANO v komunálních volbách, které ještě zvýrazňují úspěchy v povolebních jednáních. Babišovo uskupení sice opravdu získá bezkonkurenčně nejvyšší počet primátorských řetězů (zatím třináct, ve hře jsou ještě další dva), jenže na celkový počet všech zastupitelů prohrálo hned se třemi vládními stranami – KDU-ČSL, ODS i STAN. Mimo statutární města a jejich městské části, respektive pár vybraných bašt, není o ANO prakticky slyšet.

Tři jistá primátorská křesla a možná ještě dvě navíc si připíše ODS. Různá místní uskupení získají minimálně čtyři, možná až šest primátorů statutárních měst. Po jednom primátorovi mají Starostové pro Liberecký kraj (neboli regio­nální odnož STAN) a také ČSSD.

Ladislav Mrklas

Ačkoli druhá nejsilnější opoziční SPD zaznamenala průlom v řadě významných měst, co do počtu zastupitelů pokulhává nejen za lidovci, občanskými demokraty, Starosty a ANO, ale i za sociálními demokraty. Následují ji komunisté. Teprve za nimi figurují vládní TOP 09 a Piráti.

Zastupitelstvům obcí každopádně stále více dominují nezávislí kandidáti, kterým patří více než tři čtvrtiny všech zastupitelských křesel v zemi. Nominálně jde skoro o 48 tisíc mandátů.

Významným měřítkem úspěchu je koaliční potenciál, kterým na komunální úrovni disponují skoro všichni. Mají ho vládní strany, ANO i různá další uskupení. Jedinou výjimkou je SPD, které koalič­ní potenciál prakticky úplně chybí, a tak nefiguruje v žádné radniční koalici.

Barvami hýřící kraje

O úroveň výš se poměry téměř nezměnily. Na počet hejtmanů vedou STAN se čtyřmi před ODS a ANO s třemi zářezy. Jednu hlavu krajské samosprávy mají i lidovci a sociální demokraté a před několika dny ji pučem v Plzeňském kraji získali i Piráti.

ODS si může polepšit, protože má nejblíže k postu primátora v hlavním městě.

Co do počtu krajských zastupitelů jsou však poměry značně odlišné. Nejvíce jich má ANO a Prahou si ještě polepšilo. Následují Piráti a ODS. STAN jsou podle tohoto kritéria až čtvrtí nejpočetnější. Daleko za nimi jsou lidovci a ještě podstatně dále SPD, ČSSD, KSČM a TOP 09.

Síla koaličního potenciálu

I v nejvyšším patře české politiky vidíme různé „premianty“. ODS je se šesti ministry a 23 senátory nejsilnější stranou ve vládě a v horní komoře parlamentu. Disponuje také dvěma ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů – „dvojkou“, kterou je předseda Senátu Vystrčil, a „čtyřkou“, jíž je premiér Fiala. Klíčem k těmto postům je projekt Spolu.

Ústavní „trojku“ drží TOP 09. I předsedkyně dolní komory Pekarová Adamová za svou funkci vděčí účasti v projektu Spolu. O to víc, že Topka jinak soupeří s Piráty o mocensky nejslabší článek vládního řetězce. Navrch má v obou komorách parlamentu, naopak prohrává v počtu ministrů. Lidovci jako třetí do party Spolu jsou podle počtu poslanců, senátorů a ministrů třetí nejmocnější vládní stranou. STAN drží díky schopnosti vytěžit koaliční spolupráci opravdu do mrti pozici druhé nejvýznamnější vládní partaje.

ANO je sice mezi všemi stranami nejsilnější, ale jeho reálná moc naráží na obrovský deficit koaličního potenciálu. S Babišem v čele nejenže nemůže do vlády, ale nezískává ani prostor pro spolupráci v senátních volbách, kde je to naprosto nezbytné.

Poslední barvu české politické pyramidě dodá lednový boj o Hrad. Prozatím to vypadá spíš na souboj khaki s mnoha odstíny šedi.