Zní to možná paradoxně, ale země OECD, jež vyhlásily firmám válku v oblasti daňových úniků, se zároveň podílejí na vytváření daňových rájů. Zejména to platí pro Spojené království, Nizozemsko a Švýcarsko. Na daňových machinacích firem se členské státy OECD podílejí dvěma třetinami, zdůraznila organizace Tax Justice Network, která pravidelně sestavuje žebříček největších daňových rájů na světě. Ty definuje tím, že „nejvíce pomáhají nadnárodním firmám, aby platily na daních méně, než se očekává“. 

První tři místa obsadila britská zámořská teritoria – Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy a Bermudy. Následuje Nizozemsko, Švýcarsko nebo Lucembursko, což jsou všechno zakládající členové OECD, tedy ekonomicky nejvyspělejší země světa. 

V případě prvních tří příček se jedná o území, kde má vláda Spojeného království výrazný vliv a může jmenovat do klíčových funkcí své úředníky, zdůraznila londýnská nezisková organizace. 

Kritika za laxnost

Ročně podle Tax Justice Network přijde globální ekonomika o 245 miliard dolarů na nezaplacených firemních daních. Etiopský ekonom Dereje Alemayehu, jenž je výkonným koordinátorem Globální aliance pro daňovou spravedlnost, prohlásil, že důvěřovat zemím OECD v oblasti boje proti daňovým únikům je stejné jako věřit smečce vlků, že postaví plot okolo kurníku.

Do top desítky daňových rájů se kromě výše zmíněných zemí dostaly i Hongkong, ostrov Jersey (britské korunní závislé území), Singapur a Spojené arabské emiráty. Emiráty se nově staly vyhledávanou zemí pro firmy, jež působí v Africe a na Blízkém východě.

Samotná Británie se umístila na 13. příčce. Česko je v žebříčku daňových rájů na 37. místě. Daleko před ním je ale i sousední Německo (23. místo), Maďarsko (24.) nebo Spojené státy (25.). Slovensko naopak zaujímá až 51. pozici. Pořadí v žebříčku bere v úvahu to, jak intenzivně daňové a finanční úřady umožňují mezinárodním firmám snižovat zdanitelné zisky.

„Vyšší pozice v indexu nemusí nutně znamenat, že zákony o dani z příjmů právnických osob jsou agresivnější, ale spíše to, že daná jurisdikce v celosvětové praxi hraje větší roli v tom, že umožňuje přesouvání zisku, jež státy stojí na daních miliardy dolarů,“ vysvětlil mluvčí organizace.

Úkol pro OSN

OECD se už posledních deset let snaží dosáhnout dohody mezi 37 ekonomicky vyspělými státy na pravidlech, jež zabrání tomu, aby se nadnárodní firmy mohly vyhýbat daňovým povinnostem tím, že budou své zisky přesouvat z jednoho státu do druhého. Organizace Tax Justice Network doporučuje, aby problém začala řešit OSN.

Pascal Saint-Amans, jenž v OECD zodpovídá za daňovou politiku, se brání argumentem, že členské státy mezivládní organizace učinily pokrok ve sdílení daňových informací, což ale žebříček nezohlednil. Až půl milionu lidí s tajnými bankovními účty za poslední čtyři roky deklarovalo své příjmy a doplatilo daňové nedoplatky i pokuty, zdůraznil. 

Vyspělé ekonomiky světa v posledních letech také trápí (ne)placení daní velkých technologických firem Facebook, Amazon a Google. V červenci o tom mají jednat země sdružené ve skupině G20. Dohodu o digitální dani by měl podporovat i nový prezident USA Joe Biden. Saint-Amans si stěžoval na to, že dosavadní snahy o zdanění technologických obrů brzdil v Bílém domě Donald Trump.

Liz Nelsonová z londýnské Tax Justice Network zdůraznila, že bohaté země svým benevolentním přístupem „okrádají“ každý rok chudší země o 166 miliard dolarů, protože umožňují velkým firmám platit nižší daně, než by správně měly. Podle ní musí zakročit OSN, kde „mají demokracie a lidská práva přednost před plutokracií a superjachtami“.