Od jádra ke slunci a větru a zase zpět. Zní to jako fantasy příběh cesty Bilba Pytlíka od J. R. R. Tolkiena. I tak lze s nadsázkou interpretovat obnovený zájem globálních finančních institucí o jadernou energetiku.

Těžké váhy bankovnictví, jako jsou Bank of America, Barclays, BNP Paribas, Citi, Morgan Stanley a Goldman Sachs, slíbily, že budou ve větší míře finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky na celém světě.

A to vše s cílem, aby do poloviny století bylo dosaženo cíle ztrojnásobit současný celkový instalovaný výkon jaderných zdrojů. Násobné zvýšení výkonu atomových elektráren už bylo dohodnuto loni v Dubaji na klimatickém summitu.

Veřejný projev podpory tomuto druhu energetiky od bankéřů největších finančních institucí světa pochopitelně znamená také impuls pro vlády na celém světě, že získávání energie štěpením jádra je klíčovou technologií při přechodu k nízkouhlíkovým zdrojům.

Vysoké náklady na stavbu nových bloků zůstávají hlavním argumentem odpůrců jádra v mnoha zemích. „Tato událost mění celou hru,“ řekl k významu podpory jaderné energetiky od manažerů globálních bank George Borovas z vedení Světové jaderné asociace.

Až dosud banky považovaly podporu jádra za politicky ošemetnou pozici a vedoucí manažeři se přímému financování nových jaderných projektů vyhýbali, vysvětlil Borovas. Atomové zdroje by podle něj měly být považovány za běžný nástroj pro řešení snížení emisí uhlíku, nikoliv jen za „nutné zlo“.

Banky by mohly energetickým firmám navýšit přímé půjčky a pomoci spolufinancovat nové projekty, případně zprostředkovat zainteresovaným subjektům vydávání firemních dluhopisů. Až dosud byly finanční domy rozděleny v přístupu, co se týče podpory jádru.

Většinou se obávaly vysokého finančního rizika a složitosti financování rozsáhlých nukleárních projektů. Rovněž velké mezinárodní finanční instituce neposkytují finanční podporu pro výstavbu nových jaderných elektráren.

Nyní zástupci bank uznávají, že bez jádra nebude možné dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Britská banka Barclays například uvedla, že jadernou energii vnímá jako řešení při nestabilitě produkce elektřiny ze solárních a větrných zdrojů. Zejména USA, Spojené království, Japonsko, Švédsko nebo i Spojené arabské emiráty souhlasí s tím, že je třeba stavět nové jaderné elektrárny.

Dalším důkazem obratu ve vnímání jádra je změna postoje velkých technologických firem. Zástupci Big Tech přiznávají, že pro budování nových velkých datových center, jež jsou nezbytná pro rozvoj umělé inteligence, je nutné využívat další jaderné reaktory, aby bylo možné energetické nároky tohoto sektoru uspokojit.

Kromě Microsoftu chce na jádro spoléhat i společnost Oracle. Její zakladatel Larry Ellison přiznal, že nová obří datová centra by mohly napájet malé modulární reaktory.