Jak by si země EU měly rozdělit 750 miliard eur na záchranu ekonomiky? Nejvíce dostanou Italové, Česko je v polovině sedmadvacítky.
Itálie a Španělsko by měly být největšími příjemci balíčku, jímž chce Evropská komise pomoci restartovat hospodářství jednotlivých členských zemí Evropské unie. Návrh obnáší celkem 750 miliard eur. Musí jej schválit všech sedmadvacet vlád a Evropský parlament, takže je docela dobře možné, že si recipienti (tedy tytéž vlády) budou muset počkat déle, než by jim bylo milé, ačkoli již včera bylo leckde pozdě.
Balíček, jejž komise nazývá Příští generace, jde zcela mimo rozpočet Evropské unie, o jehož podobě se v současné době také jedná. Balíček bude mít duální podobu grantů i výhodných půjček.
Výše půjček vychází z posledních údajů o fungování ekonomiky členských zemí EU, přičemž by měla být zhruba nepřímo úměrná hrubému národnímu příjmu na hlavu. Výše grantů se plus minus odvíjí od míry ekonomické devastace, již na každé zemi napáchala protikoronavirová opatření.
Znamená to, že největšími příjemci v obou kategoriích budou Itálie a Španělsko s celkem 172, respektive 140 miliardami eur. Na druhé straně spektra obdrží například Lucembursko 170 milionů eur grantu a půjčku žádnou. Pro Česko plánuje Evropská komise přibližně 8,5 miliardy eur v grantech a 10,7 miliardy v půjčkách. (Pokud teď slyšíte zvláštní, čvachtavý zvuk, vězte, že to si zálibně pomlaskávají tučné pysky Agrofertu.)
Částky jsou zcela neoficiální a pocházejí z interních materiálů Evropské komise, k nimž se dostali reportéři agentury Bloomberg. Plán bude financován z dluhopisů, jež vydá Evropská komise jménem celé sedmadvacítky. To by znamenalo zásadní ústupek ze strany Německa, jež dosud nechtělo o poskytování záruk za dluhy chudších států ani slyšet.
Nakolik bude balíček účinný, případně jestli bude jeho výše dostatečná, je druhá věc. Bloomberg zveřejnil informace ve čtvrtek 28. května; pro ilustraci, týž den také vyšlo najevo, že německá spolková vláda kancléřky Angely Merkelové připravuje druhé kolo balíčku na podporu německé ekonomiky ve výši 50 až 100 miliard eur.
Graf s odhadovanými částkami určenými jednotlivým zemím obsahuje všechny na sobě nezávislé programy, jež jsou součástí Příští generace, například pomoc se snižováním spotřeby uhlíku a zemědělské dotace (kromě těch, které jsou součástí zmíněného evropského rozpočtu).