Podle největší americké banky JPMorgan je změna světového energetického systému „procesem, který by se měl měřit na desetiletí nebo generace, nikoli na roky.“ Banka varovala, že svět potřebuje realisticky zvážit své možnosti přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Uvedla, že dosažení cílů nulové spotřeby může trvat „celé generace“.

Ve zprávě o globální energetické strategii z minulého týdne uvedla, že úsilí o snížení využívání uhlí, ropy a plynu narazilo na vyšší úrokové sazby, inflaci a války na Ukrajině a na Blízkém východě.

„Cíl dosažení ‚čisté nuly‘ je ještě vzdálený a musíme se vyrovnat s tím, že se proměnné změnily,“ řekl listu Financial Times hlavní autor zprávy Christyan Malek, vedoucí globální energetické strategie JPMorgan. „Úrokové sazby jsou mnohem vyšší. Vládní dluhy jsou podstatně vyšší a geopolitické prostředí je strukturálně odlišné. Tři až čtyři biliony dolarů, které to bude stát každý rok, přicházejí v jiném makroprostředí.“

Realističtí Skotové

Malek předpověděl, že výše potřebných investic vyvolá tlak na vlády, aby ustoupily od agresivní energetické politiky. První vlaštovky takového realismu už jsou na světě: skotská vláda minulý čtvrtek zrušila svůj ambiciózní plán snížit do roku 2030 emise uhlíku o 75 procent a připustila, že tento cíl je nedosažitelný.

JPMorgan ve zprávě uvádí, že investice do obnovitelných zdrojů energie „v současné době nabízejí podprůměrnou návratnost.“ V případě silného růstu cen energie hrozí podle zprávy sociální nepokoje.

Dokument přišel poté, co ropné společnosti včetně Shell a BP zmírnily své klimatické cíle pro letošní rok. Mnoho dalších společností (například Microsoft, Unilever nebo JBS) si stanovilo cíle natolik neambiciózní, že je iniciativa Science Based Targets (validační orgán zřízený po klimatickém summitu OSN COP26 v Glasgowě) neschválila.

Není jisté, že poptávka po ropě a plynu dosáhne v roce 2030 vrcholu, jak předpovídá Mezinárodní energetická agentura, poznamenal Malek. Lze totiž počítat s tím, že obyvatelstvo rozvojových zemí si začne kupovat více automobilů a bude také více létat než dosud.

Podle prognóz banky JPMorgan bude svět v roce 2030 potřebovat 108 milionů barelů ropy denně a budování dalších větrných a solárních elektráren a kapacit pro elektromobily by k tomuto množství mohlo přidat další dva miliony barelů denně. „Z hlediska poptávky se nacházíme ve zlomovém bodě,“ řekl Malek.

Hrot 24, Pavel Svatoš

„Stále větší část světa získává přístup k energii a stále větší část chce tuto energii využívat ke zvýšení své životní úrovně. Pokud bude tento růst pokračovat, bude to znamenat obrovský tlak na energetické systémy a vlády.“

JPMorgan je předním poskytovatelem finančních prostředků jak na projekty v oblasti fosilních paliv, tak v oblasti nízkouhlíkové energetiky. Podle údajů agentury Bloomberg se banka v letech 2021 a 2022 angažovala v obchodech s fosilními palivy do výše 101 miliard dolarů, kdežto její obchody s nízkouhlíkovou energií obnášely 71 miliard dolarů.

Vyšší sazby ropě neškodí

Šéf banky Jamie Dimon při slyšení v Kongresu v roce 2022 uvedl, že instituce bude i nadále investovat do velkých ropných a plynových projektů. Dále prohlásil, že odstoupení od takových obchodů „by pro Ameriku bylo cestou do pekel“ a že svět přechod na novou energetiku nezvládá.

Nezávisle na JPMorgan uvedla ve čtvrtek poradenská společnost v oblasti energetiky Wood Mackenzie, že vyšší úrokové sazby přechod na čistou nulovou globální ekonomiku prodraží a zkomplikují. Peter Martin, hlavní ekonom firmy, uvedl, že „zvýšené náklady na kapitál mají hluboké důsledky pro odvětví přírodních zdrojů.“

Vyšší sazby podle něho neúměrně ovlivňují obnovitelné zdroje i jadernou energetiku kvůli jejich vysoké kapitálové náročnosti a nízké návratnosti. Naopak zadluženost mnoha společností v ropném a plynárenském průmyslu je relativně nízká a vyšší sazby se jich proto dotknou méně citelně.