Evropská unie se už víceméně dokázala zbavit závislosti na dodávkách zemního plynu a částečně i ruské ropy. Nyní by se měla odstřihnout od další strategické suroviny, která pochází z Ruska. Tou je jaderné palivo do reaktorů. 

Ukončení odebírání ruského paliva dlouhodobě požaduje Kyjev a také v rámci zemí EU roste tlak na to, aby bylo palivo v jaderných zdrojích nahrazeno výrobci, kteří pocházejí ze zemí, jež neválčí se svými sousedy. Například ze Spojených států nebo z Kanady. 

Pozornost evropských diplomatů se nyní soustředila na Francii, která tradičně vyrábí ze štěpného materiálu většinu své elektřiny – podíl nyní tvoří 68 procent z celkové výroby elektřiny – a spolupracuje s ruským státním koncernem Rosatom. V zemi galského kohouta je v provozu 56 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu přesahujícím 61 gigawattů.

V rámci debaty o dalším kole sankcí, které mají znemožnit Putinovi financovat válku, se objevuje i bojkot Rosatomu, kterému se po roce od napadení Ukrajiny ekonomicky daří a export paliva do světa naopak navyšuje. Naposledy ruská firma zavezla palivo do budované jaderné elektrárny v Turecku. V roce 2022 měl Rosatom zvýšit export jaderného paliva o pětinu, včetně trhů v EU. 

Morální povinnost přerušit vztahy s Moskvou

„Jsem si jistý, že Paříž má morální povinnost donutit státem podporované společnosti, aby přerušily vztahy s Rosatomem,“ nechal se slyšet ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko s tím, že by všechny země v rámci EU měly s ruským jaderným molochem ukončit obchodní spolupráci. 

Jeden z unijních diplomatů pro zpravodajský web Politico dodal, že se v minulém roce v energetice veškerá pozornost upírala na Německo a jeho vazby na Rusko, zejména v otázce dodávek zemního plynu, ale už ne tolik na Francii, která není z pohledu spolupráce s Ruskem rovněž „nejlepším žákem ve třídě“. Kromě Ukrajiny to kritizují zejména pobaltské země a Polsko.

Na konci února už sankce na Rosatom uvalily Spojené státy a Spojené království. Představitelé Rosatomu naopak tvrdí, že by jaderná energie měla zůstat stranou politiky a protiruských sankcí. Snahy celounijní jednoty v tomto případě torpéduje také Maďarsko, které má zájem na rozšíření jaderné elektrárny Paks v ruské režii.

Paříži pak vyhovuje, že se může v rámci jednání o ruském jaderném palivu „schovávat“ za postoje Budapešti. Francie argumentuje tím, že civilní jaderná energetika má být zatím mimo sankce.

„Rosatom je pro Francii především klientem,“ řekla pak Valérie Faudonová, generální delegátka francouzské jaderné asociace Société française d'énergie nucléaire (SFEN). Francouzský energetický koncern EdF, který provozuje jadernou flotilu v zemi, v roce 2021 podepsal s Rosatomem strategickou dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu a výroby vodíku z jádra, ale také v oblasti vývoje jaderného palivového cyklu a jaderné bezpečnosti. Pokud Rosatom staví v zahraničí jadernou elektrárnu, často spoléhá i na francouzské technologie od francouzských firem a za jeden projekt utratí až miliardu eur, vysvětlila Faudonová.

Francouzské technologie do ruských bloků

Většinou se jedná o zakázky systémů pro řízení provozu celé elektrárny od společnosti Framatome, kterou vlastní EdF. A měla by být součástí i dostavby maďarské jaderné elektrárny Paks. Také se připravoval společný francouzsko-ruský podnik na výrobu jaderného paliva v Německu. Rozhodnutí o projektu se ale zatím odkládá, uvedla mluvčí společnosti Framatome.

Web Politico napsal, že Francie je sice nezávislá na Rusku, pokud se jedná o jaderné palivo a zabezpečení jeho dodávek, nicméně loni nakoupila z Ruska obohacený uran v hodnotě 359 milionů eur (8,4 miliardy korun), což je trojnásobně více, než francouzský jaderný sektor utratil v roce 2021. Spojené státy pak loni z Ruska nakoupily uran za 830 milionů dolarů (17,8 miliardy korun).

„Bylo by správné, kdyby francouzská vláda, stejně jako německá vláda, vynaložila velké úsilí na zastavení spolupráce, dokud Putin neukončí válku proti Ukrajině,“ vzkázal do Paříže německý europoslanec Engin Eroglu, který je zastáncem toho, aby Rosatom čelil evropským sankcím. Francie přitom, alespoň v rétorické rovině, podpořila apel zemí G7 na „vytěsnění Putina z mezinárodního trhu s jadernou energií“.