Hrot24.cz
Do klimatické neutrality patří jádro, řekl jasně belgický premiér De Croo

Shutterstock.com

Do klimatické neutrality patří jádro, řekl jasně belgický premiér De Croo

„Potřebujeme jadernou energii, především v těch zemích, které nemají takový potenciál vyrábět z obnovitelných zdrojů,“ zaznělo na světovém summitu.

Dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 si podle belgického premiéra Alexandra De Crooa bude žádat lidskou vynalézavost. Její součástí podle něj bude jaderná energetika. De Croo jako premiér hostitelské země dnes zahájil první světový summit o jaderné energii, který Belgie uspořádala spolu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Česko na něm zastupují premiér Petr Fiala a ministr průmyslu Jozef Síkela.

„Jaderná energetika v dnešním světě není vyhlídkou do budoucnosti, plánem nebo utopickou představou. Jádro už dnes poskytuje 25 procent veškeré čisté energie, která ve světě vzniká, tady v Evropské unii je to polovina. Bude ale třeba více,“ pronesl na úvod summitu generální ředitel MAAE Rafael Grossi.

Jaderná energie v Evropě do jisté míry vyšla z kurzu po nehodě v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011, píše agentura Reuters. Německo v reakci na neštěstí odstavilo osm jaderných reaktorů a zbylé se zavázalo vypnout postupně, přičemž proces dokončilo loni v dubnu.

Diskuzi o rozvoji jaderných elektráren oživila ruská invaze na Ukrajinu a potřeba najít náhradu za ruský plyn společně s ambicí EU omezit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s hodnotami z 90. let a docílit klimatické neutrality do poloviny století.

„Obnovitelné zdroje budou hrát ohromnou roli při výrobě elektřiny, především solární energie podporovaná větrnou a vodní. Ale potřebujeme i jadernou energii, především v těch zemích, které nemají takový potenciál vyrábět z obnovitelných zdrojů,“ řekl dnes před začátkem summitu šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Česko v současné době stavbu nových jaderných reaktorů připravuje. Původně byl vypsán tendr na stavbu jednoho bloku v Dukovanech, k čemuž předložily nabídky společnosti francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse. Součástí nabídek byly i nezávazné opce na další reaktory.

Po analýze nabídek vláda letos v lednu vyzvala EDF a KHNP k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Čas mají firmy do poloviny dubna. Westinghouse v soutěži nepokračuje. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.

Výzvou pro Evropu bude rovněž podpořit novou generaci jaderných vědců a rozvíjet výzkum, podotýká Reuters.

Na závěr dnešního summitu se čeká společné prohlášení. Podle návrhu dokumentu, který má k dispozici Reuters, bude obsahovat závazek „úplného uvolnění potenciálu jaderné energetiky“, mimo jiné skrze „konkurenceschopné financování“ již fungujících reaktorů tak, aby se prodloužila jejich životnost.