Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Z novely energetického zákona zmizela zmínka o posunutí hranice, kdy je možné vybudovat malou střešní solární elektrárnu bez licence.
Zájemci o výstavbu malé fotovoltaické elektrárny do výkonu 10 kilowatt nepotřebují od roku 2016 licenci Energetického regulačního úřadu. To značně ulehčilo byrokracii nutnou při výstavbě obnovitelného zdroje i jeho následném provozu.
Chystaná blesková novela energetického zákona reagující především na nedávné krachy četných dodavatelů energií a nedostatečné zásoby plynu v zásobnících měla tento limit ještě navýšit. Jak informovaly Hospodářské noviny či Ekonomický deník, hranice pro licenci se měla zvednout až na 40 kilowatt. Stejně tak se měla zvýšit z 20 na 50 kilowatt možnost vybudovat drobné zdroje bez územního a stavebního řízení, což by ulehčilo práci především firmám se zájmem o vlastní zdroj.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh zákona, v rámci kterého je i navýšení limitu,“ potvrdil dříve HN David Hluštík z tiskového odboru ministerstva průmyslu, které novelu připravilo. Do třetice bylo v plánu i snížení hranice pro takzvané vyhrazené stavby ze 100 megawatt na jednu. Projekty by tak stavebním řízením měly projít rychleji.
V průběhu vypořádání připomínek však všechny úlevy z novely vypadly. Pozoruhodné je, že zveřejněné dokumenty o průběhu legislativního procesu nezmiňují, kdy a na čí žádost se tak stalo. Podle informací týdeníku Hrot však změna narazila u legislativní rady vlády.
Novela se totiž připravuje ve stavu legislativní nouze. Plánované ulehčení ovšem nesplňuje pro tento proces podmínky a hrozilo tak riziko, že by změny smetl ze stolu Ústavní soud.
Plánované úpravy ovšem nepadnou pod stůl, měla by je zahrnovat další novela, která se již v tuto chvíli rodí. „Všechno, co vypadlo, by mělo přijít do další novely a projít velmi rychle,“ uvedl zdroj, který byl při právě novely přítomen.
Navýšení limitu by ulehčilo cestu k solární elektrárně především vlastníkům bytových domů uvažujícím o panelech na střechách či majitelům rodinných domů s elektromobilem. Ti totiž potřebují pro nabíjení vyšší než desetikilowattový výkon. „Zjednodušilo by to život spoustě lidem v bytových domech. Samozřejmě, že mohou fungovat i s licencí, ale je to další překážka, kterou musí překonat,“ řekl Vladimír Matajs ze společnosti Solární experti.
Vláda si dala do programového prohlášení vybudovat solární elektrárny na sto tisících střechách. Válka na Ukrajině a otázka energetické nezávislosti na Rusku potřebu výroby energie z domácích zdrojů ještě umocnila.
