Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ministerstva zemědělství a životního prostředí chtějí odstranit překážky pro rozvoj agrivoltaiky. Zemědělci předběžně nahlásili přes 700 projektů kombinujících solární elektrárnu s produkcí plodin.
Nejen víno či chmel, tuzemští pěstitelé by brzy mohli na svých pozemcích vyrábět i solární elektřinu. Šéfové resortů zemědělství a životního prostředí Zdeněk Nekula a Anna Hubáčková se dohodli na podpoře takzvané agrivoltaiky, tedy kombinace zemědělské produkce s fotovoltaikou, kdy jsou panely umístěny nad nebo mezi plodinami.
Z technického hlediska překážky neexistují, v západní Evropě již agrivoltaické farmy úspěšně fungují. Problémem je legislativa znemožňující na jednom pozemku mít jak zemědělskou výrobu, tak produkci elektřiny. Zemědělský investor tak dosud musel vyjmout půdu ze zemědělského půdního fondu, čímž ztratil nárok na agrární dotace. To nedávalo ekonomický smysl. Zároveň musel za vyjmutí zaplatit.
Ministerstvo životního prostředí proto podle Hubáčkové připraví novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by tyto překážky částečně odstraňovala. „Tím se zemědělcům podstatně zlevní náklady na celkovou investici, a navíc využijí dotací na fotovoltaiku,“ dodal Nekula.
Martin Abel z Klubu agrivoltaiky uvolnění pravidel vítá. Zároveň však vytýká státu, že zemědělec bude muset nadále nechat půdu z půdního fondu vyjmout. „Vyjmutí se sice bude týkat pouze místa, kde se konstrukce dotýká země, ale i to je spojeno se zbytečným papírováním,“ říká Abel. Kritizuje také, že by se agrivoltaika měla týkat jen trvalých kultur, tedy vinic, chmelnic a sadů. „Pokud se to takto ukotví v zákoně, jakákoli změna bude v budoucnu velmi složitá,“ míní Abel.
Zájem o agrivoltaiku je mezi zemědělci velký, v rámci předregistrací o dotaci z Modernizačního fondu zaznamenal Státní fond životního prostředí 700 žádostí. Fond však zatím žádné výzvy nevypsal. Důvodem jsou právě nedořešená pravidla, stejně jako obava státu z příliš štědře nastavené podpory.
Zatímco na klasické solární elektrárny je možné získat investiční dotaci ve výši 12,5 tisíce korun na megawatt instalovaného výkonu, u agrivoltaiky by to mohlo být až osmnáct tisíc. I proto zřejmě stát chce podpořit panely u chmelnic, vinic a sadů, jejichž obhospodařování je ekonomicky i personálně náročné. Například u relativně nenáročných pastvin „s dvěma ovcemi“ by totiž mohlo hrozit zneužití.
Na druhou stranu, zkušenosti ze zahraničí ukazují, že agrivoltaika může dobře doplňovat třeba produkci zeleniny a dalších plodin. Podle Abela tak hrozí, že potenciál nové technologie zůstane v Česku v konečném důsledku nevyužit.
