Od roku 2027 budou muset výrobci pohonných hmot nakupovat emisní povolenky, což výrazně zdraží benzin a naftu. Do roku 2031 by to mohlo být až o 14 korun za litr.
Od roku 2027 budou muset výrobci pohonných hmot nakupovat emisní povolenky, což výrazně zdraží benzin a naftu. Do roku 2031 by to mohlo být až o 14 korun za litr.
Obce dostávají peníze daňových poplatníků proto, aby je použily pro svůj rozvoj, a ne aby jim ležely na mizerně úročených účtech v bance.
Obce dostávají peníze daňových poplatníků proto, aby je použily pro svůj rozvoj, a ne aby jim ležely na mizerně úročených účtech v bance.
Začínající firmy soustředěné na umělou inteligenci zvrátily trend slábnoucího financování v Silicon Valley. V druhém letošním čtvrtletí získaly téměř polovinu všech nových startupových investic.
Začínající firmy soustředěné na umělou inteligenci zvrátily trend slábnoucího financování v Silicon Valley. V druhém letošním čtvrtletí získaly téměř polovinu všech nových startupových investic.
Kdo nedělá ESG, nemá na této planetě co pohledávat. Tak zní heslo doby v západním světě.
Firmy se nemají starat jen o své zisky, ale úplně stejnou měrou o svou odpovědnost vůči životnímu prostředí a společnosti s jejími trabli sociálními, diverzitními a všemi dalšími možnými. Evropská unie pro to, jak jinak, vymyslela směrnici. Má skvělou zkratku, kterou se musí nyní všichni naučit – CSRD, Corporate Sustainability Reporting Directive.
Od příštího roku všechny podniky nad 250 zaměstnanců, které si přijdou do banky pro úvěr, musí kromě finančních výkazů, jež zřejmě již brzy nebudou třeba vůbec, předložit také výkaz CSRD, v němž poreferují o tom, jak se jim daří pěstovat udržitelnost. Samozřejmě nikoli finanční, ale všechnu ostatní. Ti, kdo pěstují již zmíněné ESG, mají náskok, protože takové výkazy znají a utrácejí za ně dost peněz.
Pokud se ptáte, k čemu je to dobré, odpověď nabídli dva renomovaní američtí ekonomové Mike Edleson a Andy Puzder před pár dny v deníku Wall Street Journal. Amerika je zřejmě ještě zaostalá, protože tam žijí pořád ještě jen z ESG a k CSRD zatím nedospěli. Oba pánové tedy rozdělili firmy z akciových trhů podle jejich politické angažovanosti v těchto otázkách a porovnali jejich výkonnost na akciových trzích od poloviny roku 2021 do začátku roku letošního.
Dospěli k velmi jednoznačným výsledkům. Trh celkově poklesl o 1,8 procenta měřeno indexem S&P 500 a o 3,2 procenta v případě indexu Russell 1000. Fondy ESG si vedly hůře, většina z nich ztratila 2,5 až 6,3 procenta. Jednoduchý index složený pouze z neutrálních společností získal 2,9 procenta a výrazně překonal jak široký trh, tak indexy ESG při růstu i poklesu trhů.
Potom autoři porovnali výkonnost více než dvou stovek politicky neutrálních společností s referenčními hodnotami trhů za posledních deset let. Kumulativní výnosnost neutrálního portfolia dosáhla 334 procent a předčila výnosnost trhu (230 procent).
Výkonnost se začala výrazně odchylovat v letech 2017 a 2018, tedy v době, kdy společnosti začaly pociťovat tlak ze strany údajně pasivních správců aktiv, jako jsou BlackRock, State Street a Vanguard, protože tyto giganty začaly intenzivněji prosazovat ESG.
Tak a teď, když to víme, můžeme utřít slzu a jít vyplňovat CSRD výkazy a peníze na investice radši propít.
