Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Fondy, které investují pouze do „správných“ firem, které dodržují sociální nebo environmentální standardy, v posledních letech nepřinášejí investorům dostatečné zisky. Proto jejich obliba klesá.
Fondy, které se pyšní třemi písmeny ESG (environmental, social and corporate governance), a v češtině se pro ně vžil termín společensky odpovědné investování, mají zřejmě své nejlepší časy za sebou.
V minulých letech se staly hlavně marketingovým nástrojem mnoha finančních institucí, které chtěly přesvědčit veřejnost, že stojí na „správné straně“ a směřují své finanční prostředky do veřejně prospěšných a udržitelných projektů. Jejich výkonnost ale v posledních dvou letech nebyla nijak oslnivá a tak fondy ESG zažívají odliv kapitálu.
Jen letos zaznamenaly „útěk“ 40 miliard dolarů (924 miliard korun), upozornil ekonomický list Financial Times. Krátkodobá investorská horečka připomíná v 80. letech minulého století trendový nákup akcií japonských firem, nebo internetovou bublinu (dot-com bubble) na konci 90. let, kdy se začalo bouřlivě rozvíjet používání internetu a rychle rostly akcie firem, které podnikaly v online prostředí.
Navzdory pokusům manažerů fondů se nedaří zajistit, aby výnosy udržitelných a zelených společností překonávaly v hospodářském růstu ostatní sektory v ekonomice, jako je těžba nerostných zdrojů nebo zbrojní průmysl. V případě amerického trhu s fondy ESG k tomu lze připočíst i posměšné komentáře republikánských politiků, kteří tomuto konceptu investování nedůvěřují.
Navíc kritéria, jež se mají schovávat za třemi písmeny ESG, jsou velmi často vágně definována a lze za ně schovat téměř cokoliv, co nesouvisí s těžbou ropy nebo výrobou tanků. Složení mnoha fondů podle FT kopírovalo běžné fondy pro investování, pouze s vyloučením ropných firem.
I když se investoři stále o udržitelnost zajímají, chtějí mít nad podkladovými aktivy větší kontrolu. Také proto správci fondů v poslední době přísněji hodnotí takzvaný greenwashing, kdy společnosti jen naoko slibují udržitelná řešení.
O další budoucnosti ESG fondů, zejména na americkém trhu, nicméně rozhodnou politici. Zatímco Biden je vnímán jako fanoušek udržitelných technologií, Trump naopak změnu klimatu zlehčuje.
