Katarská vláda se rozhodla vsadit na spolupráci se Spojenými státy – alespoň stran těžby nerostných surovin. Investovala do Američany financované irské společnosti, která investuje do firem těžících vzácné suroviny potřebné k rozvoji „čisté“ energie. 

Cíl investice je zjevný: koordinovat s Washingtonem snahu oslabit dominantní postavení Číny v tomto mladém oboru. Je to první taková spolupráce mezi západními zeměmi a státy Perského zálivu.

Katarský státní investiční fond se rozhodl pro investici 180 milionů dolarů do společnosti TechMet, píše list Financial Times. Firma se sídlem v irském Dublinu, jež funguje jako investiční nástroj pro firmy těžící řečené suroviny jinde než v Číně, byla doposud plně financována ze strany americké Mezinárodní rozvojové finanční korporace, de facto rozvojové banky USA.

Strategická priorita 

Investice katarského suverénního fondu (QIA) je významným momentem v geopolitickém souboji mezi USA a Čínou o kontrolu nad dodávkami vzácných zemin, lithia a kobaltu. Všechny tyto suroviny mají společné dva znaky: jsou nezbytné k pohonu elektromobilů a jejich největší světové zásoby jsou v Číně.

To staví západní země, které si z přechodu na elektrický pohon veškeré dopravy udělaly dlouhodobou prioritu, do mimořádně nevýhodné pozice, protože Peking se stále výrazněji profiluje jako přinejlepším konkurent (a v horší variantě nepřítel) Západu.  

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena proto stupňuje svoji snahu o omezení čínské nadvlády nad produkcí těchto kriticky důležitých surovin. Tato snaha se stala (podle kritiků opožděně) při přechodu na obnovitelné zdroje energie strategickou prioritou USA. 

Jedním z prvků tohoto úsilí je snaha přesvědčit Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty, aby využily své finanční síly k investicím do amerických iniciativ zaměřených na těžbu a zpracování těchto surovin pro průmyslové využití.

Bohaté státy Perského zálivu tuto pozornost vítají. Doufají, že jim jejich peníze umožní hrát na trhu s kriticky důležitými nerostnými surovinami stejně důležitou roli, jakou jsou zvyklé hrát na trhu s ropou. Zároveň využívají své neutrality v americko-čínské velmocenské rivalitě ve svůj prospěch. 

USA považují Katar za jednoho ze svých nejvýznamnějších spojenců mimo struktury NATO. Dauhá má ovšem také dobré vztahy s Čínou, která je jedním z největších odběratelů katarského zkapalněného zemního plynu. 

Američané prohlédli 

Brian Menell, výkonný ředitel společnosti TechMet, uvedl, že tato iniciativa podtrhuje snahu Kataru investovat do kriticky důležitých nerostných surovin. Zároveň je podle něho zjevné, že Američané chápou, že v souboji s Čínou potřebují partnery. Že to chápou až léta poté, co si odhlasovali zákon, jenž je k závislosti na těchto surovinách odsuzuje, je jiná věc. 

„Vědomí toho, že spolupráce se spojenci a jejich zdroji financování je nezbytná, sílí. Pro USA bude takový typ spolupráce při prosazování jejich globálních zájmů stále důležitější,“ cituje Menella FT. Washington podle něho uznává, že Číně nebude moci čelit jen pomocí domácí produkce a pouze americkými penězi. 

Muhammad As-Sowajdí, investiční ředitel QIA pro oblast Ameriky, na to téma řekl: „Jsme rádi, že můžeme ve spolupráci se společností TechMet investovat do odpovědné těžby kriticky důležitých nerostů, které jsou klíčové pro globální přechod na ekologickou energetiku. Tato investice je součástí diverzifikované energetické transformace a investic do kritických nerostů, které QIA prosazuje.“

Buď my, nebo Číňané 

Ať už si však As-Sowajdí libuje, či nikoli, nic to nemění na skutečnosti, že jeho 180 milionů jsou jen drobné ve srovnání se sumami, jež do produkce kriticky důležitých nerostů lije Peking. Podle Goldman Sachs se Čína podílí na celosvětové rafinaci vzácných zemin přibližně 90 procenty; zpracovává 68 procent světového kobaltu, 65 procent niklu a 60 procent lithia. To jí dává velkou výhodu ve výrobě pokročilých technologií: všechny řečené suroviny jsou k výrobě baterií pro elektromobily nezbytně zapotřebí.

Naléhavost situace ilustrovala první srpnový týden jiná událost. Největší světový výrobce lithia, americká firma Albemarle, vyzval západní vlády, aby proti čínské převaze v branži podnikly příslušné kroky. „Pokud chceme vybudovat západní dodavatelské řetězce pro elektromobily, je třeba jednat hned,“ řekl listu Financial Times šéf firmy Kent Masters.

Těžaři lithia si zoufají, protože od začátku roku 2023, kdy poptávka po elektromobilech na Západě oslabila, klesla cena kovu o 80 procent. To západní firmy v boji s čínskými konkurenty krutě znevýhodňuje. „Buď vybudujeme dodavatelské řetězce na Západě, nebo je ovládnou Číňané,“ řekl Masters. „A nejsem si jistý, že je jasné, že Západ tyto dodavatelské řetězce právě teď buduje.“ 

Rothschildové i Waltonové 

Investice QIA do TechMetu ve výši 180 milionů dolarů je součástí šestého kola financování ve výši 300 milionů dolarů, jež vedla banka Rothschild. Valuace TechMetu po jeho ukončení přesahuje miliardu dolarů. 

Americká investiční firma DFC přislíbila v průběhu tohoto kola financování vložit do TechMetu 50 milionů dolarů. Dalších 70 milionů dolarů zprostředkovali další investoři. Mezi nimi figuruje i skupina rizikového kapitálu S2G Ventures, kterou spoluzaložil člen rodiny Waltonů, zakladatelů maloobchodního řetězce Walmart. 

Společnost TechMet vznikla v roce 2017; o tři roky později získala první investici ve výši 25 milionů dolarů od DFC a poté od společnosti Mercuria, jednoho z největších světových obchodníků s komoditami. 

Od té doby investoval TechMet 450 milionů dolarů do desítky firem. Patří k nim Cornish Lithium, britský těžař lithia; Rainbow Rare Earths, která hodlá extrahovat vzácné zeminy z fosfogipsového odpadu v Jižní Africe; a Trinity Metals, výrobce cínu a wolframu v zemích východní Afriky. 

QIA má ambice investovat do široké škály průmyslových podniků. S těžařskou branží již má zkušenosti - vlastní 8,6 procenta akcií společnosti Glencore, která je kótovaná na londýnské burze a patří k největším (ačkoli kontroverzním) světovým těžařským společnostem a obchodníkům s komoditami.