V roce 1971 vyhlásil americký prezident Richard Nixon „válku rakovině“ prostřednictvím významných investic do základního výzkumu, vývoje léků, péče o pacienty a zejména legislativním rámcem „National Cancer Act“. Bohužel, ani po půl století a proinvestovaných stovkách miliard dolarů není tento boj přes veškerou snahu mnoha vědců a lékařů zdaleka u konce. 

Česká republika čelí stejnému nepříteli a možnost objektivního porovnání zkušeností nebo získání inspirace od ostatních zemí je velmi důležitá. Skupina PPF spolu s biotechnologickou společností Sotio proto v rámci svých aktivit v oblasti výzkumu a vývoje inovativních protinádorových přípravků iniciovala připojení Česka k Indexu připravenosti na léčbu rakoviny, nezávislé analýze prestižního týdeníku The Economist.

Výsledkem je povzbuzující a velmi dobré hodnocení naší země – na základě 45 ukazatelů obsadila ČR osmou příčku mezi 29 světovými zeměmi a dosavadní postup v boji proti nádorovým onemocněním byl označen jako účinný a důrazný. 

Národní poklad…

Zasvěcené asi nepřekvapí, že za jeden z našich pokladů byl označen Národní onkologický registr, poskytující kvalitní data pro účinné sledování trendů nádorových onemocnění a návrhy opatření. Vysoce je hodnocena síť Komplexních onkologických center, poskytujících specializovanou péči napříč celou republikou, a dostupnost kvalifikovaných zdravotnických profesionálů – především v počtu chirurgů a onkologů patří Česká republika na špici. 

Z ostatních parametrů byl oceněn systém komplexního zdravotního pojištění obyvatel, díky němuž je všem zajištěna dostupnost léčiv, přístup k národním očkovacím programům či preventivním vyšetřením v rámci screeningových programů. Hlavně posledně jmenované má průkazné pozitivní dopady na záchyt nádorových onemocnění v časném, tedy dobře léčitelném stadiu a s tím spojenou zvýšenou kvalitu života pacientů.

… a problém v systému

Mezi méně pozitivní zjištění patří například klíčový onkologický ukazatel pětiletého přežití, ve kterém za vyspělými zeměmi lehce zaostáváme. Centra máme, odborníky i data také. V čem je tedy problém? Nikoli v samotné péči, ale v systému. Nejviditelnější slabinou je národní onkologický plán. Byť existuje, chybí údaje o jeho provádění, monitorování a vyhodnocování. Důvod je prozaický: aktuální dokument vzešel z iniciativy odborníků z České onkologické společnosti, není však kontinuálně ošetřován a propagován na úrovni státu.

I když je zdravotnická péče kvalitní, hatí ji problémy v podobě pomalého referování do specializované péče nebo nestandardizovaného poskytování paliativní péče, následné péče pro děti po ukončené onkologické léčbě a konzistentněji bychom měli poskytovat i další podpůrné služby, jako psychologickou péči, sociální poradenství pacientovi i rodině nebo rehabilitační služby. Ty jsou českému pacientovi aktivně nabízeny jen osvícenými lékaři či pacientskými organizacemi, které servis v některých případech suplují.

Celkově můžeme být pyšní na úroveň onkologické péče, která je na vysoké úrovni. Bohužel, je to právě nesystematičnost, která snižuje naši sílu a brzdí postup v boji s rakovinou. A tvrdá světová data Indexu připravenosti na léčbu rakoviny jen potvrzují, že osamocení zdravotničtí odborníci bez strategické spolupráce s ekonomy, projektovými manažery a politickou reprezentací mají výrazně snížené šance.

Autorka je hlavní analytičkou společnosti Sotio Biotech