Fondy, které se pyšní třemi písmeny ESG (environmental, social and corporate governance), a v češtině se pro ně vžil termín společensky odpovědné investování, mají zřejmě své nejlepší časy za sebou.

V minulých letech se staly hlavně marketingovým nástrojem mnoha finančních institucí, které chtěly přesvědčit veřejnost, že stojí na „správné straně“ a směřují své finanční prostředky do veřejně prospěšných a udržitelných projektů. Jejich výkonnost ale v posledních dvou letech nebyla nijak oslnivá a tak fondy ESG zažívají odliv kapitálu.

Jen letos zaznamenaly „útěk“ 40 miliard dolarů (924 miliard korun), upozornil ekonomický list Financial Times. Krátkodobá investorská horečka připomíná v 80. letech minulého století trendový nákup akcií japonských firem, nebo internetovou bublinu (dot-com bubble) na konci 90. let, kdy se začalo bouřlivě rozvíjet používání internetu a rychle rostly akcie firem, které podnikaly v online prostředí.

Navzdory pokusům manažerů fondů se nedaří zajistit, aby výnosy udržitelných a zelených společností překonávaly v hospodářském růstu ostatní sektory v ekonomice, jako je těžba nerostných zdrojů nebo zbrojní průmysl. V případě amerického trhu s fondy ESG k tomu lze připočíst i posměšné komentáře republikánských politiků, kteří tomuto konceptu investování nedůvěřují.

Navíc kritéria, jež se mají schovávat za třemi písmeny ESG, jsou velmi často vágně definována a lze za ně schovat téměř cokoliv, co nesouvisí s těžbou ropy nebo výrobou tanků. Složení mnoha fondů podle FT kopírovalo běžné fondy pro investování, pouze s vyloučením ropných firem.

I když se investoři stále o udržitelnost zajímají, chtějí mít nad podkladovými aktivy větší kontrolu. Také proto správci fondů v poslední době přísněji hodnotí takzvaný greenwashing, kdy společnosti jen naoko slibují udržitelná řešení.

O další budoucnosti ESG fondů, zejména na americkém trhu, nicméně rozhodnou politici. Zatímco Biden je vnímán jako fanoušek udržitelných technologií, Trump naopak změnu klimatu zlehčuje.