Hello, boys! Je čas znovu otevřít debatu o přítomnosti vojáků USA na českém území

Je to jednatřicet let od okamžiku, kdy poslední sovětský voják opustil území tehdejšího Československa. Jejich dočasný pobyt, který začal „internacionální pomocí“ v srpnu 1968, se protáhl na více než dvacet let. Sovětský vůdce Leonid Brežněv mohl tehdy poslat tanky do malé středoevropské země také proto, že věděl, že proti němu Západ nezakročí.

Když teď šéf Kremlu Vladimir Putin rozhoduje o osudu Ukrajiny, tak snadné to nemá.

Back in the USSR

Pro Českou republiku má ale současná rusko-ukrajinská krize ještě významnější rozměr než jen historický. Ukazuje se, že Putin stále považuje Česko a další země někdejšího východního bloku za svou sféru vlivu. Nepřijal, že bývalé sovětské satelity se svobodně rozhodly otočit se na západ k Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Jednoznačně to vyplývá z požadavků, které Putin zveřejnil před loňskými Vánocemi. Ve východní Evropě vlastně chce návrat před rok 1997, kdy Česko a další země ještě nebyly součástí NATO. Ministryně obrany Jana Černocho­vá (ODS) správně nazývá věci pravými jmény, když říká, že na „Putinově šachovnici není pouze Ukrajina, jsme tam i my“.

Nadešel čas? Na každého, kdo si připraví vlastní Gliwice, čeká i jeho Norimberk

Evropa si nesmí myslet, že si může obětováním Ukrajiny bezbolestně vykoupit vlastní přežití

Evropa si nesmí myslet, že si může obětováním Ukrajiny bezbolestně vykoupit vlastní přežití

Putinovy požadavky jsou jako z jiného světa, který skončil právě začátkem devadesátých let při rozpadu sovětského impéria. Ta doba se už nemůže vrátit, i když to Putin bude opakovat třeba každý den.

Pro jednoznačné potvrzení českého ukotvení v NATO by ale stálo za to otevřít otázku nějaké formy přítomnosti americké armády na českém území. Třeba k tomu nebude většinová společenská shoda, ale události posledních týdnů si o takovou diskusi vyloženě říkají.

Český Ramstein?

Samozřejmě že se Aliance drží hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“, tedy aplikace známého článku pět Severoatlantické smlouvy, že napadení jednoho nebo více členů NATO je považováno za ozbrojený útok proti všem.

Z tohoto pohledu by se tedy mohlo zdát, že přítomnost american boys není potřeba, protože v případě ozbrojeného konfliktu nám ostatní v rámci kolektivní obrany přijdou na pomoc. A v Česku by samozřejmě nemusela být vybudována obří základna po vzoru německého Ramsteinu.

Komentář: Zbývají už jen atomovky

Nepoučení se z vlastní historie znamená nutnost si ji zopakovat. Zbývá jen věřit, že je možné se v tom ruském opakování vlastní historie obejít bez jaderných hlavic a postačí nová železná opona.

Nepoučení se z vlastní historie znamená nutnost si ji zopakovat. Zbývá jen věřit, že je možné se v tom ruském opakování vlastní historie obejít bez jaderných hlavic a postačí nová železná opona.

Spíše by mělo jít o symbol. Ukázat, že se Putinovi nepodvolíme, že si o své budoucnosti rozhodujeme sami. Ostatně američtí vojáci jsou například v Polsku nebo Rumunsku. A slovenská vláda začátkem roku schválila dohodu se Spojenými státy o obranné spolupráci, díky níž by americké jednotky mohly využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť v zemi a Bratislava by získala více než sto milionů dolarů na jejich modernizaci.

Jeden pokus o americkou přítomnost se tu už před lety odehrál. Ve hře byl radar v Brdech, který se měl stát součástí protiraketového deštníku. Vyvolalo to velké protesty části politiků i veřejnosti. Nakonec USA v roce 2009 od svého záměru ustoupily.

Mezinárodněpolitická situace se ale od té doby hodně změnila. A v diskusi o případné americké vojenské přítomnosti se můžeme poučit právě i ze zkušeností s plánovaným radarem v Brdech. 

Sankce poškodí i Česko

Škody na exportu kvůli sankcím Česko zvládne. Firmy teď nejvíc řeší, co bude s jejich ukrajinskými pracovníky

Škody na exportu kvůli sankcím Česko zvládne. Firmy teď nejvíc řeší, co bude s jejich ukrajinskými pracovníky