Byl to velký okamžik v dějinách českého vojenského zpravodajství. Z éry Varšavské smlouvy ho měl definitivně dostat do vědeckého standardu západních zemí. Loni počátkem ledna zahájilo plnou činnost centrum Satcen, které získává a analyzuje elektrooptická či radarová data z kosmického průzkumu. Jeho pýchou měl být systém ryze českých družic s názvem Golem. Projekt se ale začal zadrhávat. A vědcům z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), kteří ho chystali, pomalu dochází trpělivost.

Proč mít družici

Pak je tu další důvod pro zrod projektu s názvem Golem. Armáda nemá svůj vlastní velký výzkum, kterým by se blýskla. Dosud spoléhá na nákupy hotových celků, a jak armádní nákupy vypadají, všichni vědí. Za neefektivní označil letos na začátku roku systém nákupu pro armádu Nejvyšší kontrolní úřad, vyzbrojování se podle něj oproti plánům prodlužuje a prodražuje. Podle kontrolorů obrana porušila v letech 2017–2020 v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek.

Když si vláda tuto rovnici nakreslila, jako nejlepší východisko se ukázalo obrátit se na státní akciovku VZLÚ. Výzkumný ústav v té době dokončil přípravy projektu Hyperion. Běžné družice se v zásadě stavějí tak, že se určí hlavní zařízení a okolo něj se postaví družice. Tento koncept je revoluční tím, že do stejné družice je možné efektivně umístit různé užitečné zatížení. Například optické systémy, vyhledávací záchranářské systémy, komunikační systémy a podobně. O projekt byl zájem z komerčního světa, VZLÚ se ale rozhodl pro námluvy s českou armádou. A tak na bázi Hyperionu vznikl vojenský Golem.

Co by měl umět? Podle ministerstva obrany by mělo jít o získání „přesných informací o pozicích, fyzických charakteristikách objektů a zemského povrchu, prostředí a jevech s cílem identifikace současného a predikce budoucího stavu, hodnocení rizik a záměrů zájmových entit“. V překladu se jedná třeba o průzkum terénu, kde se děje vojenská operace, a odhalování zbraní nepřítele včetně klamných maket, protože družice by měly mít nejen přesné snímkování, ale uměly by i poznat materiál, z něhož jsou objekty složeny. Vedle bezpečí vojáků by pak sloužily například hasičům či záchranářům při záchranných pracích ve složitém terénu.

První krok

Jenže čtyři miliardy, což je plánovaná cena projektu se čtyřmi družicemi, se ukázaly jako velké sousto. Vzniklo tak něco, co by se dalo nazvat testovacím projektem za sto milionů. Je to Golem X. Šlo by vlastně o demonstrátor prokazující přesnost a výkonnost jednotlivých systémů, které by se následně použily. „Jde o přesné sledování Země, další informace podléhají utajení,“ přiblížil mluvčí VZLÚ Daniel Zeman.

Satcen

Alespoň něco, řeklo by se. Jenže i tento pilot je v potížích. Armáda na začátku jara vyhlásila výběrové řízení na svůj záměr, ale musela ho následně zrušit. „Uchazečem nebyly splněny požadavky zadavatele pro účast v užším řízení,“ odůvodnil Petr Sýkora, mluvčí ministerstva obrany. Výběrové řízení se podle něj připravuje znovu a je blízko zadání. Trabl je ale v tom, že přišly volby a s nimi nejistota, jaké budou priority příští vlády nebo jestli nepřijdou v postcovidové době škrty. Už teď má Golem X zhruba rok zpoždění. Pokud by ho armáda spustila ještě letos, na nízkou orbitu by mohla družice vyletět v roce 2025. Reálně s letoškem ale ministerstvo obrany nepočítá, hovoří nejdříve o začátku příštího roku, když všechno půjde dobře.

Pak jsou tu vnitřní tlaky v armádě. Protože nemá dostatek peněz, jednotlivé skupiny se snaží prosadit v nákupech své zájmy. Armáda chce v blízké době pořídit třeba bojová vozidla pěchoty zhruba za 58 miliard nebo víceúčelové a bojové vrtulníky za 17,6 miliardy.

Léta běží, vážení

Není proto nelogické, že se státní akciovka začíná v myšlenkách vracet k původnímu civilnímu komerčnímu využití družicového projektu. „Možnost nabídnout řešení komerčně je v jednání,“ připustil Daniel Zeman z VZLÚ. Celý záměr ještě pod civilním názvem Hyperion podle něj vznikl na základě podrobné analýzy světového trhu právě se zaměřením na komerční využití. Zatím ale ústav na přání vlády spolupráci s ministerstvem obrany upřednostňuje.

Satcen

O tom, jak bude projekt přínosný pro vojenské zpravodajce či složky záchranného systému, už řeč byla. Klíčovým se ale stane i pro český vesmírný byznys. Vojenské zpravodajství ve výroční zprávě 2019 uvedlo, že se na něm mají podílet ryze české společnosti. Vedle vědeckých ústavů Akademie věd, které by dodaly přístroje, by tak šlo třeba o brněnskou SAB Aerospace, která za sebou už několik úspěšných projektů má, a to i ve spolupráci s VZLÚ.

Češi se učí vyrábět pro vesmírné účely jedinečnou techniku. Obecně pro armádní účely to může být třeba umělá inteligence, která sama ze snímků rozpozná vojenskou techniku nebo automaticky vytřídí nepovedené a nepoužitelné snímky. Česko by to mohlo posunout na vědeckém žebříčku opět o něco výš. „Předpokladem je vysoká míra zapojení domácího průmyslu a získání know-how a výrobních kapacit v oblasti vesmírných technologií,“ říká Petr Sýkora.

Vojenské centrum Satcen má kromě projektu Golem i další plány. Prvním je stratosferický průzkumný systém Stratom. Půjde o výškové průzkumné drony s velmi dlouhou výdrží. Dalším je již zmíněná umělá inteligence Modes. Systém dokáže ve zlomku sekundy zjistit ze snímku nejen typ bojového vozidla, ale také počet vozidel a vojáků na určitém území. Zní to všechno skvěle, Česko si ale musí na rovinu říci, jestli má na tyto projekty peníze a jestli zrovna tato doba je správná pro jejich spuštění.

Rozhodnutí o těchto strategických projektech bude do značné míry záviset na příštím kabinetu. A je také zřejmé, že družicemi ve výšce 600 kilometrů nad Zemí se prezentuje mnohem obtížněji než novými vrtulníky, děly nebo vozidly pěchoty. Tento typ myšlenkového přepnutí je už na armádě samotné.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.