Generace Z riskuje. Žije s rodiči kvůli úspoře peněz, ale nakonec za to draze zaplatí
Nemovitosti jsou drahé. Hlavně proto nyní ve Spojených státech žije s rodiči více než polovina lidí ve věku 18 až 24 let. Ze statistik plyne, že uživatelé „mamahotelu“ mají do budoucna výrazně nižší šanci mít vlastní bydlení než jejich samostatnější vrstevníci.
Po absolvování vysoké školy se Bethany Clarková vrátila v roce 2021 k rodičům. Plánovala strávit rok studiem na plný úvazek. Chtěla se stát učitelkou, a tak pro ni mělo smysl bydlet doma v Surrey v Anglii.
Když ale později získala svou první učitelskou práci, od rodičů neodešla. „Neměla jsem důvod se přestěhovat bez jakýchkoli úspor,“ vzpomíná na tehdejší dobu. O dva roky později je jí 24 let. Stále žije s rodiči a plánuje u nich zůstat další rok, možná dva. Takto začíná příběh o generačním soužití, které zaznamenal web Bussines Insider.
Příběh Bethany Clarkové není ojedinělý. V Británii žije s rodiči o 620 tisíc víc dospělých než před deseti lety. Ve Spojených státech podle tamního statistického úřadu (US Census Bureau) za poslední dvě desetiletí vzrostl podíl mladých, kteří žijí doma s rodiči, o 87 procent.
Znamená to, že nyní v Americe žije s rodiči více než polovina lidí ve věku 18 až 24 let. A podle nedávného průzkumu společnosti RentCafe si 41 procent respondentů patřících do generace Z (patří do ní lidé narození mezi koncem 90. let a rokem 2010), kteří žijí s rodinou, myslí, že se na tom nic nezmění minimálně další dva roky.
Za tento trend „generačního spolubydlení“ může trh s nemovitostmi. V roce 2022 agentura Moody's oznámila, že průměrný americký nájemník utratí více než 30 procent svého příjmu za nájem, což je hranice, kterou vláda považuje za „životně složitou“.
Ještě před nedávným dramatickým růstem cen na trhu nemovitostí, odhadla společnost HotPads (americké internetové tržiště nájmů a nemovitostí), že generace Z utratí za nájem v průběhu svého života o zhruba 24 tisíc dolarů více než mileniálové a o 77 tisíc dolarů více než baby boomers (oba údaje jsou očištěny o inflaci). To významně zatěžuje nejmladší nájemce.
V roce 2023 uvedlo v průzkumu Bloomberg News a Harris Poll (uskutečnil se na vzorku 4100 dospělých) celkem 70 procent respondentů ve věku 18–29 let, kteří žili s rodiči, že nejsou v dostatečně stabilní finanční situaci, aby si vybrali jiné bydlení.
„Pracuji ve stejné oblasti, kde moje rodina žije. Nedává smysl se přestěhovat pár metrů od našich a platit vysoký nájem jen za trochu víc místa,“ popsala své motivy k soužití s rodiči v úvodu článku zmíněná Bethany Clarková. Ačkoliv svým rodičům platí jistý malý nájem, dokáže ušetřit většinu svého příjmu.
Vlastnictví domu je pro ni ovšem nedosažitelné. Ceny jsou vysoké a průměrný věk prvních kupujících domů dosáhl rekordních 36 let. Více než třetina respondentů z generace Z v průzkumu Freddie Mac z roku 2022 uvedla, že na vlastní bydlení podle svého mínění nikdy nedosáhnou.
Nejdřív to byla generace mileniálů, kteří jako první ve velkém zůstávali doma s rodiči. Nyní generace Z věrně následuje jejich kroky. Ale na rozdíl od mileniálů, kteří byli kvůli takovému jednání označováni za lenochy, je pro generaci Z bydlení s rodiči podle Bussines Insideru „cool“ záležitostí.
V dnešní době těžko dostupného bydlení začínají starší generace chápat, že zůstat doma a spořit může mít smysl. Ale tato volba má své nevýhody. Výzkumy naznačují, že ti, kteří odloží opuštění hnízda, za to v budoucnu zaplatí — finančně i emocionálně.
Historicky zůstávalo více mladých lidí s rodiči v obdobích, v nichž panovala ekonomická nejistota. Například v roce 1940, tedy krátce po skončení Velké hospodářské krize, žilo s rodiči 48 procent dospělých ve věku 18 až 29 let — podíl, který nebyl překonán až do roku 2020.
Podobný podíl mladých dospělých žil s rodiči po skončení další velké krize v roce 2010 – celkem 44 procent. V roce 2013 představil Bloomberg komplexní reklamní kampaň zaměřenou na mileniály, respektive na 22 milionů absolventů vysokých škol, kteří stále žili doma, s poselstvím: „Jsi zátěž pro ekonomiku země, zlatíčko,“ a „Zatím se za vás nestydíme, ale blížíme se k tomu“.
Součástí kampaně byla nabídka využít zdarma předplatné na 12 čísel časopisu Bloomberg Businessweek. A podobně to viděl i britský deník Guardian, který v roce 2012 psal: „Stále žiješ s rodiči ve 30? Začni žít.“
Ne všichni s tím však souhlasili a trvá to dodnes. Podle průzkumu agentury Pew provedeného v říjnu 2021 uvedla více než třetina Američanů, že je podle jejich názoru pro společnost špatné, když mladí dospělí žijí s rodiči. Naopak 16 procent dotázaných mínilo, že je to dobré.
Kvůli vysokým cenám nájmů má mnoho mladých lidí pocit, že nemají jinou možnost. Otázka, zda jim vícegenerační bydlení s rodiči skutečně pomáhá, je však jiné, poněkud citlivější téma.
Zpráva společnosti Urban Institute z roku 2019 tvrdí, že ti dospělí, kteří žili s rodiči ve věku 25 až 34 let, měli mnohem menší pravděpodobnost, že se do 10 let stanou vlastníky nemovitosti. Výzkum porovnával mladé lidi, kteří si pronajímali nebo koupili vlastní bydlení, s těmi, kteří žili s rodiči. Hlavní zjištění zní, že po deseti letech nedosáhlo vlastního bydlení 32 procent mladých dospělých, kteří původně žili s rodiči, zatímco téměř všichni bývalí nájemníci a vlastníci domů ano.