Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Mzdová nerovnost mezi ženami a muži se snižuje. Její hlavní příčiny leží jinde než „jen“ v nespravedlnosti.
Nejčastěji se o rozdílu v odměňování žen a mužů hovoří v souvislosti s hrubými průměrnými mzdami. Počítáno čistě jen podle tohoto kritéria, berou muži skutečně podstatně více. V roce 2021 spočítali statistici jejich průměrný výdělek na 43,8 tisíce měsíčně, zatímco u žen to bylo jen 37,1 tisíce.
Český „hrubý“ gender pay gap tedy činil přibližně patnáct procent a oproti předchozímu roku klesl o více než jeden procentní bod. Oproti roku 2010 byl dokonce o více než šest procentních bodů nižší. Za „zakopáváním příkopu“ stojí jeden zásadní faktor: rychlejší růst průměrných mezd žen táhlo především školství, tedy obor, který zaměstnává nejvíc žen hned po průmyslu.
Česko se tak drží jen mírně nad průměrem EU, který spočítal Eurostat na třináct procent. Pro zajímavost, například v Německu nebo v Rakousku je „hrubý“ gender pay gap podstatně vyšší – kolem osmnácti procent.
Znovu je ovšem třeba připomenout, že měřit rozdíly v odměňování podle pohlaví pouze tímto jednoduchým výpočtem je hrubě zkreslující. Z velké části se dá vysvětlit racionálními argumenty a nespravedlnost hraje spíš menší roli.
Naprosto klíčovým faktorem jsou rozdílné preference v pracovním životě. Zjednodušeně řečeno, ženy častěji volí – ať už z jakýchkoli důvodů – hůře placené profese. Z ročenky vyplývá, že například v podprůměrně ohodnocené zdravotní a sociální péči jich pracuje přes 320 tisíc, téměř 350 tisíc zaměstnává malo- či velkoobchod. Tedy opět zaměstnání s nižší než průměrnou mzdou.
Muži mají naopak drtivou převahu v průmyslu. Ve fabrikách jich pracuje přes 900 tisíc, což je dvakrát více než v případě žen. Právě průmysl kvůli nedostatku pracovní síly platí výrazně více než třeba obchodní řetězce nebo pečovatelské domy. Dalším křiklavým případem je oblast IT, kde oproti 47 tisícům žen našlo obživu 163 tisíc mužů.
Faktem zůstává, že i pokud odečteme vliv různých profesních preferencí, existují nemalé rozdíly v mzdách také v rámci jednotlivých oborů. I tady lze vysvětlení rozdělit na dvě části: kromě diskriminace z hlediska ohodnocení je důležitá také role žen v rodině, jinak řečeno hlavně mateřství. A to hned z několika pohledů.
Statistiky zaměstnanosti z roku 2021 například ukazují, že mateřská dovolená představuje zásadní zpomalení kariérního růstu. Zatímco u mužů byla zaměstnanost vyšší než devadesát procent od 25 let věku až do 54 let, u žen se mezi 25. a 34. rokem věku držela jen na šedesáti procentech. Stejně pracovně aktivní byly až ženy starší 45 let. Přeloženo: zatímco muži sbírali pracovní zkušenosti a budovali kariéru, velká část žen léta nejvyšší síly a produktivity trávila doma s dětmi.
Znevýhodněné mateřstvím jsou ale i pracující ženy. Ročenka například ukazuje, že na zkrácený úvazek pracovalo v roce 2021 v Česku 2,5krát více žen než mužů – téměř 250 tisíc. Zároveň ženy stráví i v zaměstnání na plný úvazek na pracovišti méně času, konkrétně v průměru zhruba o tři hodiny týdně. Muži navíc více pracují na směny, v nočním provozu a o víkendech, za což dostávají příplatky.
Všechny tyto skutečnosti se negativně podepisují na výši příjmů a s poměrně velkou mírou pravděpodobnosti je lze přisoudit právě větší části břemene starosti o rodinu a obecně domácnost, kterou ženy v Česku nesou.
