HrotFocus: Oni jsou budoucnost. Jak přiblížit Evropskou unii generaci Z?
Ve speciálním díle rubriky HrotFocus se ptáme představitelů kandidujících stran do Evropského parlamentu, co by měla Evropská udělat pro to, aby byla atraktivnější pro mladé lidi.
redaktor
Jakým způsobem by se měla Evropská unie přibližovat mladým lidem? A jak ji udělat více atraktivní pro zástupce generace Z? Na to v rámci ankety před volbami do europarlamentu odpovídají zástupci politických stran. Volby se budou konat v pátek 7. června a v sobotu 8. června.
Adam Trunečka, STAN
STAN
EU dělá pro mladé hodně, ať už jde o svobodu cestování či Erasmus+. Na druhou stranu, mladí nejsou příliš zastoupeni u stolů, kde se rozhoduje – myslím tím komisaře i europoslance. To samozřejmě platí i o české vládě nebo sněmovně. Za Starosty konkrétně navrhujeme, aby měli komisaři své mladé poradce, kteří by je doprovázeli během pracovního dne a se kterými by mohli konzultovat aktuální návrhy. Tím by byla mladá perspektiva mnohem lépe slyšet.
Petr Macinka, Přísaha a Motoristé
Rádio Prostor
Lidé z generace Z by neměli v reprezentantech EU vidět hlavně papaláše, kteří se je snaží řídit s ambicí jim určovat, co si mají myslet, jak se mají chovat, čím se mají dopravovat, v čem mohou bydlet a jak mají žít. Mladí lidé mají a chtějí mít své sny. Chtějí mít šanci pořídit si jednou vlastní bydlení a jednou v něm počít své děti. Kluci sní o tom, že jednou budou mít hezké auto, že bude stále normální mít holku atd. Místo toho jsou neustále strašeni, že když si okamžitě nezakážeme benzín, naftu, ropu a uhlí, určitě všichni brzy uhoříme. Politici typu Danuše Nerudové či Luďka Niedermayera, kteří tyto fantasmagorie nepokrytě rozšiřují, by se za sebe měli stydět, protože v důsledku extrémní nákladnosti a neefektivnosti klimatických plánů EU této generaci veškeré sny zničí.
Markéta Gregorová, Piráti
Piráti
Mladí lidé musí mít především možnost rozhodovat o své budoucnosti. Klimatická změna, budoucnost AI a pracovního trhu - to se nejvíc týká právě jich. Je potřeba reformovat volební systém a dát pasivní volební právo i lidem pod 18 let. Jakmile člověk může legálně pracovat, má mít právo rozhodovat, co se děje s daněmi, které platí. Když jsem se zajímala v 16 o politiku já, musela jsem číst papírové noviny a mezi vrstevníky se o to nikdo nezajímal. Teď existují DC komunity, kde mohou mladí lidé diskutovat své názory, Instagram a TikTok profily i influenceři, kteří o politice informují. V kontrastu s tím jsou ostatní média zoufale pozadu. Všechna z předních českých médií má evropská témata v kategorii “zahraničí”. Evropská politika je domácí a je potřeba, aby si na to už i česká média zvykla.
Kateřina Dostálová, ANO
ANO
Nemám ráda toto rozdělování podle věku. EU má být blízká všem, protože jsme její součástí. A podle mého platí jednoduchá poučka – pokud bude EU užitečná a lidé uvidí její konkrétní přínos pro sebe a pro Česko, tak potom nebude potřeba ani klást podobné otázky. Vsichni bychom se měli zajímat o to, co se v EU děje. 70 procent předpisů, kterými se řídí i ČR vzniká na půdě EU. Je proto také velmi důležité, abychom meli v EU institucích co nejvíce českých reprezentantů.
Kateřina Konečná, Stačilo!
KSČM
Především konkrétními politickými opatřeními namísto marketingových triků, jako je tomu dnes. Napříč celou Evropou dopadá na mladé nedostupnost bydlení. Evropská unie až dodnes tento problém více méně ignoruje, i když má možnosti, jak pomoci národním vládám a městům v jejich boji proti spekulaci a financializaci bydlení. Může například poskytnou vyšší dotace, které by šly do výstavby dostupného bydlení, zprostředkovat snadnější výměnu informací, aby se mezi sebou státy a města mohly učit jaká opatření fungují nejlépe a jaká naopak nefungují, či přísnějšími pravidly pro platformy nabízející krátkodobé pronájmy. Rozhodně se však mladým lidem nepřiblíží pokud bude nadále pokračovat v přehnaně enviromentální politice, která likviduje ekonomiky členských států a komplikuje tak život budoucím generacím, i když slova o této devastační politice mohou být zabalena do hezkého obalu.
Klára Školníková, SOCDEM
SOCDEM
Evropská unie řeší problémy, které se přímo týkají života a budoucnosti nás všech. Pokud chceme, aby se mladí více zajímali o Evropskou unii, je potřeba ukázat, že evropské dění opravdu můžeme ovlivnit a posílit důvěru v to, že zákonodárci opravdu vyslyší náš hlas. Ve chvíli, kdy nás trápí klimatická krize a její řešení pokulhávají za urgencí, skoro polovina deváťáků trpí depresemi a je skoro nemožné si pořídit za české mzdy vlastní bydlení, není se co divit, že u části mladých lidí nastupuje apatie, protože budoucnost pro sebe vidí bez vyhlídek. Politika tu ale je právě proto, abychom svou budoucnost měnili. Na to poukazujeme i naším heslem do evropských voleb: „Vraťme Evropu lidem”. Evropská unie má sloužit nám všem a řešit nad odpovídající úrovni problémy, se kterými přicházíme.
Veronika Blažková, Svobodní
Svobodní
Obávám se, že EU tohoto není v současné podobě vůbec schopna. Generace Z čeká na obsahově a hodnotově zcela nové pojetí politiky.
Anketní otázky obdržely ty politické strany, které podle průzkumu agentury STEM/MARK z dubna 2024 pro volby do EP překročily hranici dvou procent. Uskupení SPOLU a strana SPD odpovědi nezaslaly.