Manévry, které nedávno nad Ostravou v rámci Dnů NATO předváděl pilot americké stíhačky F-35, vyvolávaly u diváků úžas, u vojáků nadšení. Zejména díky vidině toho, že 24 těchto strojů by v dohledné době mohla provozovat i česká armáda. Klíčovou otázkou je, jak daleko tato „dohledná doba“ je a zda se Česku podaří díky politickým vztahům a lobbingu přeskočit jiné zájemce o tyto špičkové bitevníky. Poptávka ze světa je totiž výrazně vyšší, než jakou nyní dokáže americký Lockheed Martin uspokojit. A čas tentokrát hraje pro Česko větší roli než peníze.

Vybrali si vojáci

Koncem července vláda Petra Fialy v utajeném režimu – avšak jednomyslně – rozhodla o tom, že rozjede s americkou stranou jednání o nákupu dvou letek „efpětatřicítek“. Jistotu, že tyto stroje budou v českých barvách skutečně létat, to ale pořád neznamená. „My jsme přímo o nákupu ještě nerozhodli, jen o tom, že povedeme jednání, která k nákupu povedou,“ komentoval to premiér Petr Fiala.

„Jednání s americkou stranou už brzy začnou, ale ve hře jsou pořád i jiné va­rianty, zejména modernizovaný Gripen E,“ komentuje chystané jednání – a s ohledem na ně pod podmínkou anonymity – vysoce postavený zdroj z ministerstva obrany s odkazem na to, že nabídka strojů od britsko-švédského konsorcia BAE Systems je pořád na stole.

„Dá se říct, že deadline je pro nás rok 2029, kdy končí opce na pronájem gripenů. Tehdy bychom ideálně F-35 chtěli, ale víme, že to je velmi blízký termín. Varianta přechodného období s gripeny je proto určitě možná. Jde o dobrá letadla, o schůdnou variantu, ekonomickou a levnější. F-35 je ovšem jiný level: ukázka technologické nadvlády, vize budoucnosti,“ dodává.

Velké zbrojní zakázky byly dosud české armádě často diktovány politicky, shora; hybatelem zájmu o americká letadla páté generace byla ale tentokrát jednoznačně armáda. „Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády,“ potvrzuje ministryně obrany Jana Černochová. Nepřekvapí proto, že sami vojáci si vidinu amerických letadel hýčkají.

„F-35 je technologicky špičkový stroj, který nás posune do technologicky jiné dimenze. Letadlo čtvrté generace je sice určitě levnější, ale nikdy nebude mít parametry letadla páté generace. My jsme dali vládě doporučení, jakou generaci letadla bychom v nějakém horizontu chtěli mít. Jestli je to drahé? To jistě, ale cena odpovídá kvalitě,“ řekl nedávno v podcastu Insider dnes již bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata. Připustil však, že „armáda neřídí politiku země“ a že finální rozhodnutí koupit, či nekoupit bude ryze politické.

Tím, kdo cestu k možnému nákupu F-35 otevřel, byl bývalý ministr obrany ve vládě Andreje Babiše Lubomír Metnar, dnes poslanec a předseda výboru pro obranu. „Za mého ministrování začala debata, jak dál s nadzvukovým letectvem, a já jsem zadal analýzu, aby armáda zpracovala doporučení, jak dál,“ říká. „S touto analýzou jsme byli v utajeném režimu seznámeni počátkem června, kdy ji armáda dokončila,“ doplňuje s tím, že současná vláda má nyní rok na to, aby vyjednala parametry dodávky a řekla, nakolik je vůbec reálné, že letadla koupíme.

Nejde přitom tentokrát ani tak o cenu zakázky, jež se předběžně bude pohybovat „ve vyšších desítkách miliard korun“ (a půjde tak o nejdražší vojenský nákup v české historii), ale o termín dodávek.

Koho tedy přeskočíme?

O F-35 je ve světě značný zájem, který se ještě prohloubil s tím, jak válka na Ukrajině dokazuje důležitost moderní výzbroje a technické převahy nad protivníkem.

„Pořadí dodávek od výrobce k zákazníkům není nikde oficiálně dané. Rozhodně to není tak, že by se dodávalo podle vzoru first come, first served. Roli hraje i politika a české vztahy s USA jsou nyní na vynikající úrovni. USA vysoce oceňují náš přístup k válce na Ukrajině a to hraje svou roli. Jednou z podmínek našeho vyjednávání má být právě i termín dodávek. Proto taky chceme jednat ve formátu vláda–vláda,“ vysvětluje zdroj z ministerstva obrany.

Ukázkou toho, jak Česko nechce dopadnout, je sousední Slovensko. To spoléhalo na včasné dodávky staršího modelu amerických letadel F-16, ty se ale zdržují a tamní vzdušný prostor budou muset dočasně strážit v rámci NATO Poláci a Češi. Variantu, že by ochrana prostoru nad Českem – byť třeba jen dočasně – musela být delegována na zahraniční armády, si nikdo z generálního štábu, ministerstva obrany ani vlády nepřeje.

Nárůst výdajů na obranuV návrhu státního rozpočtu na rok 2023 je klíčovou výdajovou položkou 22,7 miliardy korun navíc pro ministerstvo obrany na modernizaci Armády ČR a „rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující agrese Ruské federace na Ukrajině“. Resort obrany tak má v příštím roce hospodařit s částkou 111,8 miliardy korun. Poměr jeho výdajů k HDP v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Ambicí vlády je zajistit nejpozději v roce 2025 výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP a plnit tím členský závazek NATO.Zdroj: ministerstvo financí

A varuje před tím i parlamentní opozice. „Je třeba myslet na to, že má být stále zajištěna ochrana vzdušného prostoru, máme smlouvy se Švédskem o pronájmu gripenů do roku 2027 s opcí do roku 2029. Otázka je, kdy bychom mohli získat F-35. Je nepřijatelné, aby po skončení pronájmu gripenů nebyly nové stíhací letouny k dispozici,“ říká exministr Metnar. Nepřipouští však, že by snad v přípravách zaspal on sám: „Nemyslím, že jsme začali s jednáním pozdě. Když jsme tu analýzu zadávali, nevěděli jsme, jak moc se promění bezpečnostní situace v Evropě.“

Zakázku na F-35 bedlivě sledují i na Pražském hradě. Vztahy mezi ministryní obrany Janou Černochovou a prezidentem Milošem Zemanem jsou prý nadstandardní, v samotných debatách o možnosti nákupu F-35 Hrad a prezident ale oficiálně žádnou roli nehrají. Na druhé straně jmenování náčelníka generálního štábu je ryzí pravomocí prezidenta a není tajemstvím, že stávající šéf armády, generál Karel Řehka, byl kompromisní kandidát.

„Tím, že bude podporovat modernizaci armády, a tak i nákup F-35, se v debatě s prezidentem nijak netajil. V tom je v zásadě i shoda. Pomohla tomu i válka na Ukrajině, orientace Česka a nyní i prezidenta na Západ je jasná. Příkladem je nedávné přijetí amerického ministra obrany Lloyda Austina v Praze – to byla vyloženě demonstrace vazby na USA,“ říká z Pražského hradu jeden z tamních vysokých úředníků.

Právě tyto neformální vztahy a lobbing mohou hrát v českém zájmu o F-35, a hlavně v jejich včasném dodání zásadní roli. „To je právě ten problém a hlavní otázka: Jaké je naše místo ve světové frontě na dodávky F-35? A máme jako stát nějakou metodu, jak přeskočit frontu čekajících zákazníků? Přeskočíme třeba Saúdskou Arábii?“ ptá se výše citovaný muž blízký prezidentovi s tím, že jeho odhad termínu dodání je až někde v roce 2036.

Pokud by to tak skutečně bylo, vznikla by i po skončení opce na pronájem gripenů v ochraně českého vzdušného prostoru minimálně sedmiletá díra. Gripeny proto stále zůstávají ve hře. Vyloučeny nejsou ani nabídky jiných světových výrobců stíhacích letadel, přestože se žádná jednání v tomto směru ještě nevedou.

Pořád je to politika

I když je americký výrobce Lockheed Martin soukromá firma, akciová společnost kotovaná na burze, hlavním zákazníkem je pro něj americké ministerstvo obrany a politické zájmy a dohody americké vlády hrají v plánovaných prodejích zásadní roli.

„Důležité je nečekat. Kdo bude čekat, ten bude opravdu na konci fronty. Samozřejmě gripeny se dají jako překlenovací řešení prodloužit, abychom nezůstali bez ničeho. Ale myslím, že se o ty F-35 musíme snažit, protože to je budoucnost,“ říká bývalý ministr obrany, dnes europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Profimedia.cz

„Vždycky jsem říkal, že teď bude velká fronta, všichni budou zbrojit, a proto jsem také otevřeně doporučoval neřešit tendry a místo toho jednat s vládami napřímo. Myslím, že model přímého jednání s Američany je skutečně cestou, jak se neocitnout někde na konci, ale usilovat o místo ve frontě alespoň někde uprostřed,“ dodává Vondra.

To, že by on sám dal své kontakty v USA a znalosti diplomatického i vojenského prostředí do služeb neformálního lobbingu za včasnější dodávky, ale odmítá: „Já jsem teď v Evropském parlamentu a mám tu práce jako na kostele, takže to, že bych nějak neformálně v této věci lobboval, nepřichází v úvahu. To musí být tým ministryně obrany a vojáci a myslím, že mají dnes dost schopných lidí, aby tu práci odvedli.“

Český tým pro jednání s americkou stranou je již připraven. V jeho čele má být ale podle dřívějších vyjádření ministryně Jany Černochové její náměstkyně Blanka Cupáková, spolu s ní má ministerstvo zastupovat i další náměstek Jan Jireš. Například za ministerstvo průmyslu má být v týmu náměstek Eduard Muřický, své zástupce bude mít i ministerstvo zahraničí a financí a samozřejmě armáda.

To, že v jednáních nepůjde jen o cenu a technické parametry dodávky, potvrzuje Alexandr Vondra. „Je tu silný politický element. Toto je cesta, jak se můžeme zasadit o to, aby USA udržely svůj závazek na obranu Evropy. To je pro nás zcela klíčové, jak vidíme na příkladu Ukrajiny. Válka by probíhala úplně jinak, než když se v ní v rovině pomoci angažují vedle EU i Spojené státy a Velká Británie,“ konstatuje.

Podle něj česká vláda i prostřednictvím modernizace armády udržuje kvalitní vztahy se spojenci: „Cesta přímých jednání na mezivládní úrovni dává největší smysl. Radary děláme s Izraelem, letectvo s USA, tanky s Němci, obrněná vozidla se Švédy, dělostřelectvo s Francouzi, dopravní letadla se Španěly – má to celkovou logiku. Je to ale pořád primárně politické rozhodnutí.“ 

Text vznikl ve spolupráci se serverem HlídacíPes.org