Minimálně o deset procent mají členské státy nejpozději do příštího března srazit spotřebu elektřiny. Počítá s tím návrh Evropské komise, který v minulém týdnu představila předsedkyně Ursula von der Leyenová. Ten následuje předchozí dohodu o snížení spotřeby plynu o 15 procent.
Komise toho chce docílit povinným snížením spotřeby ve špičkách o pět procent. Právě v dobách velké poptávky je totiž třeba nasadit k výrobě elektřiny drahé plynové elektrárny, které pak nastaví koncovou cenu pro veškerou elektřinu. Čím méně bude třeba elektřinu z plynu vyrábět, tím více také zlevní.
Podle Komise bude třeba snížit spotřebu minimálně v deseti procentech hodin měsíčně, kdy se očekává nejvyšší cena. To představuje tři až čtyři hodiny z pracovního dne. Spotřeba by se nemusela omezovat jen době vysoké poptávky, ale také třeba v časech, kdy se kvůli povětrnostním podmínkám očekává malá výroba z obnovitelných zdrojů.
„Pracovníci v továrnách na keramiku ve střední Itálii se rozhodli přesunout si směnu na časné ráno, aby využili nižší ceny energie. Jen si představte ty z nich, kteří jsou rodiče a musí opouštět domov brzy ráno, kdy jejich děti ještě spí, a to kvůli válce, kterou si nevybrali. To je jen jeden z příkladů milionů Evropanů, kteří se přizpůsobují této nové realitě. Chci, aby si Unie vzala od svých občanů příklad. Snížením poptávky v době špičky zásoby vydrží déle a dojde ke snížení cen,“ apelovala na Evropany von der Leyenová v pravidelném projevu ke stavu Unie.
Jde jen o jedno ze tří opatření proti drahým energiím. Jak elektřinu zlevnit zákazníkům, nechává sice Brusel na členských státech. Ti tak mohou třeba jako česká vláda nastavit stropy na spotřebitelské ceny.
Komise však nabídla možnost, kde na drahé dotování koncových cen vzít. Zdanění zisků výrobců z levných zdrojů od letošního prosince do příštího března má přinést 117 miliard eur. Od solidárního příspěvku fosilních firem z odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinérií očekává zase Komise minimálně 25 miliard.