Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Řešení drahé elektřiny? Limit pro levné zdroje, příspěvky a úspory

Podle uniklého evropského návrhu by zdroje s levnými náklady měly mít nastaven strop cen, za které prodávají elektřinu. Zisky nad limit by se rozúčtovávaly odběratelům. 

Řešení drahé elektřiny? Limit pro levné zdroje, příspěvky a úspory
ilustrační foto | Shutterstock.com

Do médií i na sociální sítě unikl návrh opatření Evropské komise pro zkrocení neudržitelně vysokých cen elektřiny, který by energetičtí ministři členských zemí měli řešit na jednání příští pátek.

Plán je to poměrně neortodoxní a vymyká se doposud diskutovaným možnostem či modelům vyzkoušeným v některých zemích. 

V posledních dnech se mluvilo především o takzvané Iberské výjimce, kterou zavedly Španělsko a Portugalsko. Ty dotují výrobu elektřiny v plynových zdrojích, která je kvůli omezeným dodávkám zemního plynu z Ruska aktuálně mimořádně nákladná.

Mechanismus obchodování s elektřinou ovšem funguje na principu, kde nejdražší zdroj určuje koncovou cenu. Plyn tak prodražuje ceny elektřiny i ze zdrojů, kterým variabilní náklady nijak nevzrostly.

Španělsko a Portugalsko tak dotací srážejí koncovou cenu plynové výroby a tím i celkové ceny elektřiny. Náklady na podporu sice rozúčtovávají na odběratele, koncové ceny na Pyrenejském poloostrově v červenci a srpnu se však opravdu podařilo srazit a i s plynovým příspěvkem vycházejí levněji než ve většině Evropy. 

Komise na to zdá se chce jít z úplně opačné strany. Podle uniklých materiálů chce nastavit strop nikoli na drahý plyn, ale naopak na cenu elektřiny z levně produkujících zdrojů, tedy obnovitelných či jaderných. Jejich palivové náklady jsou totiž buď minimální, nebo žádné.

Vlastníci fotovoltaických a solárních parků či jaderných reaktorů tak aktuálně mimořádně vydělávají na vysokých cenách určených plynem, byť v konkrétní případech to může být zkreslené nejrůznějšími typy podpor. Opatřením navrženým Komisí by se měly ceny levných zdrojů oddělit od ceny drahého plynu.

Podle deníku Die Welt chce Komise pravděpodobně zdanit zisky výrobců nad určený limit. To má jednotlivým zemím poskytnou dostatek prostředků na příspěvky spotřebitelům a ulevit jim tak od mimořádně vysokých cen.

Právě redistribuce má být vedle stropu druhým z trojice chystaných opatření. Tím třetím jsou úspory ve spotřebě. Podobně jako se Evropa dohodla na snížení spotřeby plynu o patnáct procent, by se mohla dohodnout i na úsporách v elektřině.

Komise však zdůrazňuje, že navrhovaná opatření nejsou s nikým předjednána, a na čem se ministři příští pátek dohodou, nelze vůbec předjímat.