Domácnosti mají úsporný tarif. Firmy na pomoc čekají zatím marně

Po dlouhém čekání na návrat členů kabinetu z dovolených vláda konečně představila podrobnosti k plánovanému úspornému tarifu. Ten má domácnostem od podzimu pomoci se snížením dramaticky nabobtnalých účtů za elektřinu nebo plyn. V průměru má pomoc od podzimu do příštího jara dosáhnout zhruba patnácti tisíc korun.

Záhy po zveřejnění novinek se ozvali ekonomové a upozornili: lidem bez fixace cen úsporný tarif příliš nepomůže. Průměrné domácnosti s průměrnou spotřebou zaplatí účty sotva za jeden měsíc. 

Daleko větší – a stále rostoucí – zklamání je ale cítit z podnikatelského sektoru. Pro průmyslové firmy představují drasticky rostoucí ceny elektřiny a plynu ještě daleko horší problém. Na rozdíl od domácností je ale podpora pro firmy zatím téměř nulová.

Proč je elektřina tak drahá? Cenu určuje nejdražší výrobní surovina, tedy plyn

Aktuální systém obchodování vede k tomu, že drahý plyn zdražuje všechnu elektřinu, nejen tu vyrobenou z plynu. Klíčové je udržet na maximálním výkonu neplynové zdroje

Aktuální systém obchodování vede k tomu, že drahý plyn zdražuje všechnu elektřinu, nejen tu vyrobenou z plynu. Klíčové je udržet na maximálním výkonu neplynové zdroje

Některé energeticky náročné podniky proto už teď varují: pokud stát nepomůže i nám, budeme muset kvůli neúnosně vysokým nákladům přerušit nebo ukončit výrobu.

Půjčky na horší dobu

Vláda spočítala, že na celkovou pomoc lidem a firmám v energetické krizi vynaloží 177 miliard korun. Problém je, že firmám především z průmyslu, které drahé energie ohrožují často doslova existenčně, jsou určené jen drobky. Co jim vláda nabízí?

Podniky se „svezly“ s domácnostmi a prakticky nejvýznamnější pomoc spočívá ve zrušení poplatků na obnovitelné zdroje energie. Vedle toho firmy ušetřily také na zrušení silniční daně. Tím ale výčet přímé pomoci v podstatě končí; další opatření spočívají v zárukách za úvěry, a navíc zdaleka ne pro všechny.

První program cílí na živnostníky a malé firmy. Národní rozvojová banka se těm z nich, u nichž výdaje na energie představují alespoň desetinu celkových provozních nákladů, zaručí až za osmdesát procent úvěru od jednoho do deseti milionů korun, a to na dva roky. Druhou možnost půjčit si vláda směruje na exportéry. Pro ty je připravený Egap Plus, který navazuje na podobný program z doby pandemie čínské chřipky Covid Plus. 

Další opatření směřují spíš do budoucnosti a aktuální potíže neřeší. Typicky jde třeba o deset miliard, které ministerstvo průmyslu připravilo pro první výzvu úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Firmy v jeho rámci sice mohou získat až 200 milionů například na budování obnovitelných zdrojů, s aktuálními cenami jim ale nepomůže.

Z firemního sektoru i podnikatelských svazů proto už několik týdnů znějí (a stále zesilují) hlasy, které upozorňují, že vládní pomoc je nedostatečná. A to obzvláště v těch oblastech, které jsou energeticky nejnáročnější – tedy například ve sklářství, papírenství nebo v chemické výrobě.

Přichází revoluce v tarifech. Někomu elektřinu zlevní, chatařům spíš zdraží

Na pozadí exploze cen elektřiny odstartoval druhý pokus o revoluci v tom, jak se elektřina účtuje. Změny mohou vést ke zdražení u některých odběratelů. Současný systém je však zastaralý a neudržitelný

Na pozadí exploze cen elektřiny odstartoval druhý pokus o revoluci v tom, jak se elektřina účtuje. Změny mohou vést ke zdražení u některých odběratelů. Současný systém je však zastaralý a neudržitelný