Amerika první? Evropa odpovídá: my první

www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2

Amerika první? Evropa odpovídá: my první

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se mezi evropskými technologickými lídry objevují silné výzvy k větší nezávislosti na USA. Toto téma se dostalo do popředí na konferenci Web Summit v Lisabonu, kde se klíčoví evropští představitelé shodli na potřebě nového přístupu k technologické suverenitě.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Andy Yen, generální ředitel švýcarské společnosti Proton, známé pro své šifrované VPN služby, apeloval na větší odvahu Evropy. „Je čas, aby se Evropa posílila a byla odvážnější. Když máme v USA vůdce, který prosazuje politiku ,Amerika první', měli bychom my prosazovat ,Evropa první'," prohlásil Yen pro CNBC. Jeho slova naznačují, že evropská technologická komunita si uvědomuje potřebu stát se soběstačnou a nezávislou.

Evropská unie v posledních letech přijala řadu regulačních opatření, která omezují dominanci amerických technologických gigantů, jako jsou Google, Apple nebo Meta. Mezi tato opatření patří například Zákon o digitálních trzích (DMA), který zajišťuje férovější soutěž na digitálním trhu, a GDPR, které chrání data uživatelů a zvyšuje jejich kontrolu nad osobními údaji.

Nicméně panují obavy, že by EU mohla svůj přísný přístup zmírnit kvůli obavám z odvetných opatření nové Trumpovy administrativy. Klíčovou otázkou zůstává, zda dokáže být EU důsledná a pokračovat v nastavování pravidel, která chrání evropské uživatele.

Úspěchy evropské regulace

Mitchell Baker, bývalá výkonná ředitelka Mozilla Foundation, vypíchla pozitivní dopady evropského Zákona o digitálních trzích (DMA), který se zaměřuje na omezení monopolního chování velkých technologických firem a zajištění rovnějších podmínek na digitálním trhu. Díky zavedení možnosti volby vyhledávače na telefonech s Androidem zaznamenal prohlížeč Firefox nárůst počtu uživatelů. „Tato změna jasně ukazuje, jakou moc a centralizovanou distribuci tyto společnosti mají," uvedla Baker. Evropa se díky tomuto kroku může pyšnit prvními úspěchy v oblasti regulace, které vedou k větší diverzitě a spravedlnosti na trhu.

Výzvy v oblasti umělé inteligence

Na summitu se také řešila otázka „svrchovanosti AI“ – snaha o lokalizaci klíčové infrastruktury pro umělou inteligenci přímo v Evropě. Microsoft, který úzce spolupracuje s OpenAI, se v oblasti AI stává stále dominantnějším hráčem, což vyvolává oprávněné obavy z přílišné koncentrace moci. Spolupráce s OpenAI poskytuje Microsoftu přístup k pokročilým technologiím umělé inteligence, včetně rozsáhlých jazykových modelů, které posilují jeho vliv v této oblasti a zvyšují jeho konkurenceschopnost na globálním trhu. Thomas Plantenga, CEO litevské platformy Vinted, vyzval k evropské soběstačnosti: „Musíme zajistit vlastní bezpečnost, energii a pokračovat v investicích do vzdělávání a inovací. Pokud to neuděláme, zůstaneme pozadu.“

Pokud Evropa nechce zůstat pozadu v oblasti umělé inteligence, musí aktivně podporovat vlastní výzkum a vývoj. To zahrnuje investice do klíčových oblastí, jako je robotika, autonomní systémy, energetická soběstačnost datových center a v neposlední řadě i etické aspekty umělé inteligence. Kromě finančních investic jsou důležitá i legislativní opatření, která zajistí spravedlivé podmínky pro evropské společnosti.

Nejistá budoucnost

Shelley McKinley z GitHubu uvedla, že firmy nyní připravují různé scénáře pro budoucí vývoj v závislosti na politických krocích nové americké administrativy. „V příštích měsících uvidíme, jaký postoj nově zvolený prezident Trump zaujme. Je důležité, aby se všichni – společnost, firmy i jednotlivci – připravili na různé možné scénáře," dodala McKinley.

Evropská unie mezitím připravuje zákon o umělé inteligenci, který má zavést nové požadavky na transparentnost a regulaci pro společnosti vyvíjející a používající AI. Tento zákon bude mít zásadní dopad zejména na americké technologické firmy, které jsou v oblasti umělé inteligence nejaktivnější.

Směr k technologické soběstačnosti

Otázka, kterou si Evropa musí položit, zní: je ochotná a schopná stát se soběstačnou technologickou velmocí? Pokud se Evropě podaří najít rovnováhu mezi regulací a podporou inovací, může nejen dohnat, ale i předehnat své zámořské konkurenty. Rozhodnutí, která padnou dnes, ovlivní budoucnost Evropy v příštích desetiletích – a určí, zda bude schopna obstát jako nezávislý hráč na globálním technologickém poli. Mezi klíčová rozhodnutí patří investice do výzkumu AI, podpora inovací, zajištění energetické soběstačnosti a vytváření legislativy, která bude chránit evropský trh před monopolizací.