Holsether upozorňuje, že hnojiva vyráběná z fosilních paliv tvoří téměř polovinu emisí spojených s produkcí chleba. Tyto emise lze podstatně snížit, avšak výrobci potřebují finanční podporu, neboť dosahování ziskovosti v tomto odvětví je náročné.

Hlavním problémem jsou dusíkatá hnojiva, která vznikají z amoniaku získaného kombinací dusíku ze vzduchu a vodíku z fosilních paliv. Tato hnojiva jsou spolu s dalšími faktory jedním z hlavních zdrojů emisí skleníkových plynů v zemědělství, které představují zhruba 5 % celosvětových emisí.

Yara usiluje o vývoj "zelených hnojiv", ale Holsether zdůrazňuje, že je nezbytná podpora od regulátorů a pobídky pro inovátory, kteří usilují o transformaci tohoto průmyslu. Kritizuje vlády, že nepřistupují k problematice dostatečně seriózně.

Hlavní výzvou je přechod na výrobu hnojiv ze "zeleného" amoniaku, který je vyráběn z čistého vodíku, nikoli z fosilních paliv. Yara již podniká konkrétní kroky, například otevření největšího evropského závodu na výrobu zeleného vodíku a amoniaku v norském Porsgrunnu, a spolupracuje s firmami jako PepsiCo a Atome.

Holsether zdůrazňuje, že amoniak má potenciál nejen v zemědělství, ale i v dalších oblastech, například v dopravě. Výroba zeleného amoniaku je však složitá a nákladná.

Generální ředitel Yary také poukazuje na rozdílné přístupy mezi USA a Evropou k podpoře přechodu na čistší technologie. Zatímco USA poskytuje finanční pobídky, Evropa se více spoléhá na regulační opatření. Holsether dále zmiňuje „energetickou nevýhodu“ Evropy, která vyplývá z vyšších nákladů na obnovitelnou energii, což ztěžuje ekonomicky výhodnou výrobu zeleného vodíku a amoniaku v regionu.