Otázku, zda evropské směrnice, které řeší povinnost takzvaného ESG reportování pro firmy, nepovedou pouze k dalšímu papírování, si v minulých měsících kladla řada lidí. Dění ve světě provázené růstem cen energií a dalších zdrojů však jasně ukazuje, že pouze administrativní podoba reportingů by byla prohra pro všechny. Firmy totiž budou muset začít více využívat inovace a snažit se uspořit na energiích a materiálech. Sběr dat o udržitelnosti jim v tom má pomoci, což potvrzují i experti.
V souvislosti s válkou na Ukrajině, energetickou krizí i ESG legislativou jsou jedním z aktuálních témat obnovitelné zdroje energie. Důraz na efektivitu a na úspory bude navíc čím dál větší, protože Evropa je kontinent, který nemá dost konvenčních zdrojů.
Právě ceny energie i materiálů nám ukazují, že to, co se dříve politicky zpochybňovalo, se skutečně začíná dít. Nízké dřívější ceny jsou iluzorní, protože vycházely ze situace, kdy jsme využívali ve velkém fosilní zdroje a současně vznikaly obnovitelné zdroje poháněné mnoha dotačními příležitostmi. Proto bylo na trhu velké množství laciné energie. Tato doba se už ale nevrátí.
Reportingem k financím
Aktuálně dopadá takzvaná ESG legislativa asi na třicet největších firem v Česku. Ty musejí plnit nefinanční reporting už od roku 2018. Od 1. ledna 2024 se přidá další evropská směrnice Corporate Sustainability Reporting (CSRD), která se už bude vztahovat asi na tisícovku velkých firem – zákonné požadavky se týkají společností, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun.
Přeneseně se může dotknout i malých firem, které jsou součástí subdodavatelských řetězců. Jiných menších podniků se ještě dlouho přímo nedotkne, mohou však narazit na požadavek po datech v souvislosti s úvěrem od bank. To bude ale záviset na tom, jak moc bude banky kontrolovat Evropská komise a národní regulátoři, jako je Česká národní banka.
Dnes se reportingu věnují větší firmy, investiční fondy a developeři. Ti všichni – a zejména posledně jmenovaní – totiž musejí uvažovat v dlouhodobém měřítku, jejich projekty většinou trvají skoro dekádu. Vnímají to velice citlivě a připravují se.
Developeři jsou ESG reportingům víc otevření také proto, že už nyní (například u kancelářských budov) je poptávka zákazníků po certifikacích udržitelnosti LEED a BREEAM. Pokud střední a malé firmy také zjistí, že je od spotřebitelů poptávka tímto směrem, začnou mít o certifikace a další záležitosti větší zájem. Průzkumy veřejného mínění navíc uvádějí, že přes šedesát procent českých zákazníků je ochotných si připlatit za produkt šetrnější k životnímu prostředí.
Vyšší šance na úvěr
Během letošního a nadcházejícího roku tedy čeká firmy v souvislosti s ESG legislativou mnoho změn. A ačkoli na malé a střední podniky zatím přímo nedopadne, mohou začít zjišťovat, že je pro ně zpracování ESG reportingů výhodnější, a to z hlediska přístupu k financím i s ohledem na vyšší konkurenceschopnost.
Do budoucna budou mít vyšší šanci na získání úvěrů od banky, která se bude firem ptát například na to, jaký mají program na snižování své uhlíkové stopy. Společnosti, které budou chtít vydat dluhopis, zase zjistí, že je o hodně výhodnější vydat ho v zeleném standardu. Zkrátka a dobře, kvalitní ESG reporting může rozhodovat o tom, kdo bude v budoucnu úspěšný a kdo ne. ×
Autor je ředitelem expertní skupiny Frank Bold