Proč se ta ryba tak pitomě mrská? Protože visí na vlasci, který není zdálky vidět, píše kdesi moudře Chaim Potok. Poselství je jasné: Než začneme vynášet soudy, pojďme se podívat po nějakém průhledném špagátku, na kterém by mohl viset člověk, který se chová nám z gruntu nepochopitelně.

Třeba takový Greg Abbott. Guvernér amerického státu Texas na počátku října vyhlásil opravdu obtížně srozumitelný dekret, jímž zakazuje „jakékoli entitě vyžadovat doklad o očkování“. Čtete správně: nikdo po nikom (namátkou nemocnice a restaurace po svých zaměstnancích) nesmí požadovat, aby se nechal očkovat proti covidu. Není divu, že si onen dekret vysloužil na texaských sociálních sítích pověst, že „si jej napsal koronavirus sám“.

Stejně dobře, komentuje to časopis The Atlantic, by mohl zakázat restauracím, aby požadovaly po zaměstnancích mytí rukou. Zaprvé je to nesmysl; s rozumnými výjimkami lidí, pro něž vakcína znamená zdravotní riziko, je očkování nejlepším dostupným způsobem ochrany před covidem-19. Zadruhé jde takový zákaz úplně proti duchu amerického tíhnutí k individuální svobodě. Nese-li zaměstnavatel odpovědnost za chod svého podniku, zní logicky požadavek, že by také měl mít možnost něco pro jeho hladkost udělat.

Trump a Fox News

Ve skutečnosti však Greg Abbott není pomatenec ani nevisí na neviditelném vlasci. Je to snad ještě horší: visí na nitkách, za něž tahají Donald Trump a bossové „konzervativní“ televize Fox News, kovaní odpůrci očkování. Pro Abbotta jsou velkou potenciální hrozbou před nadcházejícími volbami, v nichž se guvernér bude ucházet o znovuzvolení.

Od demokratů mu nebezpečí nejspíš nehrozí, posledních třicet let je tamní guvernérský úřad bezpečně republikánský. O to víc se však má proč obávat vnitropartajního souboje v primárkách, kde má hned dva vyzývatele. Jedním je někdejší státní senátor Don Huffines, druhým bývalý federální kongresman z Floridy Allen West, který si do Texasu odskočil, protože tam viděl lepší šanci na prodloužení kariéry. Oba tito muži se otevřeně ucházejí o podporu od Trumpa i Fox News.

Jejich snaha zalézt do samolibé exprezidentovy zadnice co nejhlouběji s sebou nese jistý komický efekt. Například West byl široko daleko nejhlasitějším odpůrcem jakékoli formy tlaku na očkování. Sám poté covidem ochořel, ale veřejně stále tvrdil, že očkování je zhoubný výmysl demokratů, Billa Gatese a Lucifera. Huffines zase našel zdroj své volební atraktivity v hlasitých protestech proti webové stránce, která sloužila jako poradna pro mladistvé adepty umění sebevraždy. Stránku provozoval Abbottův úřad a nejvíce ji využívali sexuálně nestandardní lidé známí kolektivně jako společenství LGBT.

Oba Abbottovi vyzývatelé se tedy hrdě vyslovili za právo Texasanů zbytečně umírat. Guvernér ve snaze nepoštvat proti sobě Trumpa, Fox News a spol. v obou bodech ustoupil. Vyžadování vakcinace v Texasu zakázal a protisebevražednou stránku nechal stáhnout, aby se vyhnul nařčení, že propaguje homosexualitu. (Že první z bodů této dvoustranně krvelačné politiky nakonec zastavil texaský Kongres na nátlak podnikatelů, je druhá věc.) To vše ve chvíli, kdy v Texasu začala hrozivě stoupat pandemická čísla, tedy počty nakažených, hospitalizovaných i mrtvých.

Zázrak v Seattlu

Zatímco o vycházení s covidem jsou čísla k dispozici takřka v reálném čase, čísla makroekonomická se trousí pomaleji. V srpnu například zveřejnilo americké ministerstvo práce, že ekonomika Spojených států dokázala obnovit tři čtvrtiny pracovních míst, o která kvůli protipandemickým opatřením v předcházejícím roce přišla. Jenže to má háček: ať už to číslo komu připadá vysoké, či nízké, je jisté, že není rozloženo rovnoměrně.

Právě naopak, je zřejmé, že covid pomáhá urychlovat trend zostřování hran mezi ekonomicky úspěšnými sektory, oblastmi i společenstvími a těmi ostatními. Jestliže globalizátoři let devadesátých hrdě – a právem – hlásali, že vlna globalizace nadnáší všechny lodě, nejpozději od finanční krize z let 2008–2009 začalo být zřejmé, že tak tomu rozhodně není vždy. A covid jen šlápl na plyn.

Tak například v roce 2020 se objem americké ekonomiky smrskl o nevídaných 3,5 procenta. Zároveň majitelé nájemních kanceláří v celých Spojených státech vybrali od svých klientů o 36 procent méně peněz než v roce předcházejícím, praví statistiky poradenské společnosti CBRE, která je přes takové věci za mořem autoritou. Zařídil to koronavirus, opatření proti jeho šíření a s nimi spojený prudký nárůst počtu lidí, kteří pracovali z domova.

Celková čísla však klamou. Firmy zvané dohromady Big Tech (Amazon, Alphabet/Google, Apple, Facebook a Microsoft) měly v loňském roce o 25 procent vyšší čistý zisk než předloni. Podle toho to také vypadalo nejenom v drátech, cloudech a kyberprostoru vůbec, jenž je jejich doménou, nýbrž i na zemi. Zatímco téměř všechny ostatní typy podnikání strádaly, zavíraly, propouštěly a vypovídaly nájemní smlouvy, Big Tech sháněl, kam by umístil nové zaměstnance.

Nejčastější odpovědí bylo „do Seattlu“. Aglomerace na samotném severu západního pobřeží je nejen domovem rychle expandujícího Microsoftu (letos přidává sedmnáct nových budov a osm tisíc zaměstnanců) a Amazonu (letos plus 25 tisíc lidí), nýbrž i místem, kde otevírají kanceláře firmy pocházející ze Silicon Valley. K dosavadním sedmi tisícovkám zaměstnanců Facebooku přibudou další, kteří osídlí nově pronajatou jedenáctipatrovou budovu ve městě Bellevue, od Seattlu odděleném Washingtonovým jezerem. Apple si letos v dubnu pronajal dvanáctipatrovou budovu přímo v Seattlu. Google v oblasti pronajímá i nakupuje ve velkém.

Klíčové očkování

Kromě toho v oblasti sídlí ještě například štiky digitální ekonomiky jako Expedia (cestovní ruch) nebo Zillow (realitní trh) a celé nové odvětví, které se věnuje cestování do kosmu. SpaceX Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezose dávají práci šesti tisícovkám lidí, kteří pro ně vyrábějí satelity; všichni pracují v okolí Seattlu. Výsledkem je, že zatímco v celých USA loňský rok více než třetinu nájemních kanceláří vyklidil, v Seattlu a okolí byl trend opačný. Poptávka po kancelářských prostorech byla ještě silnější než v roce 2019.

A to není vše. „Existují všechny důvody domnívat se, že tento trend bude pokračovat,“ citovaly newyorské Timesy Anthonyho Paoloneho, šéfanalytika realitního trhu v investiční bance JPMorgan. To samo o sobě nepřekvapuje. Zmiňovaná firma CBRE však kromě běžných důvodů k takové koncentraci kapitálových i lidských zdrojů uvádí dva důvody specifické.

Velcí „kamenní“ zaměstnavatelé přitahují zejména dodavatele, jako to činí třeba Boeing nebo Walmart. Na technologické scéně to však funguje trochu jinak: do téhož geografického místa se shlukují nejen partneři, nýbrž i konkurenti.

Vojtěch Velický

Ještě důležitější však může být druhý faktor, na nějž právě covid důkladně posvítil: očkování. Asi nikoho nepřekvapí, že Washington je široko daleko nejproočkovanějším americkým státem (téměř sedmdesát procent populace v produktivním věku už je plně očkováno). Lépe je na tom pouze Nová Anglie, tedy státy na severu východního pobřeží; s výjimkou státu New York jsou všechny podstatně menší než Washington. (Pro úplnost, daleko nejproočkovanějším územím USA je z pochopitelných důvodů Washington, D.C., s více než devadesáti procenty.)

Tím se dostáváme ke guvernéru Abbottovi a jeho Texasu, kde v době protivakcinačního dekretu absolvovalo plné očkování jen 52 procent obyvatel v produktivním věku. A to je na tom Texas ještě podstatně lépe než například Alabama, Louisiana, Mississippi, Jižní Karolína a Západní Virginie.

Fond varuje

To může být větší problém, než jak to na první pohled vypadá. V první polovině října vydal Mezinárodní měnový fond svoji pravidelnou publikaci World Economic Outlook. Varuje v ní, že největší ekonomickou brzdou v blízké budoucnosti bude nízká proočkovanost obyvatel třetího světa. Vyzývá bohaté země v čele se Spojenými státy, aby udělaly z rychlé dodávky potřebného počtu vakcín především do Afriky (a do značné míry i jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky) svoji naprostou prioritu „nejen jako humanitární povinnost, nýbrž ve vlastním ekonomickém zájmu“.

Dává to smysl. Globální ekonomika, již tak zkoušená výpadky dodavatelských řetězců, kam se podíváte, dostává na frak uzavřením každého výrobního závodu hned dvakrát. Nejprve přerušením výroby samotné – což komplikuje život i lidem na Západě – a poté ve chvíli, kdy se takto poškozené firmy snaží zachovat při životě jejich vlády. Ty ovšem mají stále méně prostoru k dalšímu zadlužování, zejména pokud už i tak stojí na finančních trzích nepevně, jak je ve třetím světě zvykem.

S čím Mezinárodní měnový fond počítal méně, je fakt, že dobrá třetina Spojených států se chová právě jako země třetího světa. Nejde o to, že by v Západní Virginii a Alabamě neměli dostatek vakcín; jde o to, že mají přebytek politiků, jako je Greg Abbott. Není divu, definujeme-li dobrovolné podstoupení očkování (pokud někomu nestačí prostý pud sebezáchovy) jako projev schopnosti podřídit se v zájmu společného díla institucionalizovaným pravidlům. Není výstižnější definice trumpismu než právě odmítnutí tohoto principu; ne­existuje podle této nihilistické doktríny ani žádné společné dílo, ani legitimita na něm zainteresovaných institucí, tím méně jejich pravidel.

Občanská válka na dohled

Jak moc je to nebezpečné? Strašně. Nejenže současný spor do značné míry kopíruje situaci, která už Američany k jedné zhoubné občanské válce přivedla; dokonce z ní přímo vychází. Zrušení otroctví jistě bylo vlajkovou lodí Severu, ale ekonomickým motorem této lodi byla snaha zachovat po celém území USA vysoká dovozní cla, která naopak nevyhovovala Jihu. Převážně zemědělská povaha států Konfederace konzervovala moc v rukou rodin a klanů, zatímco průmyslová realita Severu učila jeho obyvatele návyku na podřízenost institucím.

Přičtěme k tomu absenci federální vládní struktury v jižanských státech po oddělení Konfederace od Unie (což mělo za následek horší výběr i tak nízkých daní a z toho plynoucí horší schopnost financování války). Odkud se bere nedůvěra k jakýmkoli federálním novotám, cly počínaje a vakcínami konče, je nabíledni. V desetiletích následujících po občanské válce tuto antipatii překrývala prosperita. Když však prosperity ubývá, vystupují kontury sporu na povrch znovu.

Ta ironie je zjevná. Donalda Trumpa vynesla k moci především jasně formulovaná teze o postavení zdi, jež by oddělovala jeho golfová hřiště od chaosu třetího světa. Jako reakce na některá extrémní tvrzení jeho protivníků, že totiž radikální etnická změna jakéhokoli společenství je cool, v pohodě a bez otřesů, je to pochopitelné.

Jak řekl, tak Trump také učinil: skutečně postavil zeď, byť dosud neviditelnou, mezi třetí svět a civilizovaný Západ. Naneštěstí pro Američany ta zeď vede středem jejich země. A jak nám vysvětlil Mezinárodní měnový fond, má tato zeď potenciál stáhnout ke dnu i zbytek Ameriky.