Západ stále zoufale hledá způsob, jak Moskvu potrestat za napadení Ukrajiny, aniž by přitom ublížil sám sobě. A nedaří se mu to. Sankce ruskou ekonomiku nevykolejily, ani nepřiměly Kreml ke změně jednání. Rusko se naopak zaměřilo na válečnou ekonomiku, píše v komentáři v japonském listě The Japan Times indický analytik Brahma Chellaney, který je emeritním profesorem strategických studií v Centru pro politický výzkum v Novém Dillí a bývalým poradcem indické Národní bezpečnostní rady.

„Rusko vyrábí téměř třikrát více munice než státy NATO. A také více raket než kolik jich vyrábělo před začátkem války,“ zdůraznil v Asii uznávaný analytik. Velká část západních zemí naopak zažívá ekonomickou stagnaci nebo recesi, protože přišly o laciné energetické komodity z Ruska. Nejhůře změny na energetickém trhu dopadají na čtvrtou největší ekonomiku světa, na Německo.

„Hospodářský růst Evropy není jedinou obětí západních sankcí proti Rusku. Zdá se, že americký dolar – který už před ukrajinskou válkou čelil ,skryté erozi' – ztratil část svého globálního vlivu, a to i na trzích s ropou,“ míní autor komentáře. Naopak cena zlata roste, protože jej nakupují centrální banky v Číně, Turecku, Indii, Kazachstánu a ve východní Evropě.

Kritizuje také záměr zabavení aktiv ruské centrální banky v Evropě. Vytvořilo by to nebezpečný precedens v mezinárodním právu a zasadilo tvrdou ránu důvěryhodnosti Evropy jako bojovníka za světový řád založený na pravidlech, napsal.

Dalo by to rovněž signál ostatním zemím, že jejich peníze nejsou na Západě v bezpečí, čímž by se ještě více posílila jejich motivace hledat alternativy k západním institucím a měnám. Západní sankce navíc podle indického analytika pomáhají obchodním a strategickým zájmům Číny.