Evropská centrální banka ve středu uvedla, že její oddělení bankovního dohledu pracuje na vytvoření nových pravidel pro posuzování dopadu geopolitických rizik. Při tvorbě tohoto nového rámce se ECB údajně poučila z problémů, jež zasáhly provoz mnoha evropských finančních domů po zavedení západních protiruských sankcí. ECB brzy po ruské invazi na Ukrajinu požádala banky, aby Rusko opustily a snížily míru, do níž se v zemi angažují.

Sankce mají potenciální dopady na pověst bankovních institucí, které jsou v nebezpečí vysokých pokut. Ty mohou mít nepříznivý dopad na kapitál, likviditu a další aspekty bankovního podnikání, uvedla Claudia Buchová, která bankovní dohled v ECB vede.

Buchová, již citovala agentura Reuters, řekla, že nebude komentovat jednotlivé banky nebo jejich kroky. Dodala však, že dobrým příkladem změn rizikového prostředí pro bankovní sektor je právě vývoj situace ohledně Ruska.

„Z toho plyne širší ponaučení, protože si myslím, že tato geopolitická rizika nezmizí,“ řekla Buchová. „Proto nyní velmi úzce spolupracujeme na vytvoření rámce, který bychom mohli jako orgány dohledu použít při řešení geopolitických rizik,“ uvedla. Tento rámec by měl přispět k lepšímu pochopení vlivu zmíněných faktorů na úvěrová, tržní, likviditní a operační rizika banky.

Efektivní ruská reakce

Rusko mezitím vesele překonává mezinárodní sankce budováním nových finančních cest. Činí tak efektivně, na což lze usuzovat z výsledků: podle Mezinárodního měnového fondu vzrostla loni ruská ekonomika o 2,2 procenta a majetek nejbohatších ruských podnikatelů podle soupisu miliardářů agentury Bloomberg vzrostl o 38,6 miliardy dolarů.

Jedním z hlavních faktorů rychlé adaptace Ruska bylo zachování stabilního fungování finančního systému prostřednictvím vybudování zcela nových mechanismů mezinárodních plateb, „finančních mostů“. Tyto mosty fungují za účasti bank, které mají korespondenční účty v dolarech/eurech a obchodují v USA/EU.

První z nich vznikl v roce 2022. Obnášel především přímé korespondenční mezibankovní vztahy a přechod na národní měny i v mezinárodním obchodu. Národní měny tak dnes tvoří více než 90 procent rusko-čínského zúčtování (v hodnotě asi 200 miliard USD), ačkoli v roce 2021 to bylo méně než 25 procent.

Za poslední dva roky se objem obchodu mezi Ruskem a Indií zvýšil na pětinásobek. Obchodní obrat Ruska s Tureckem se ztrojnásobil a dosáhl 60 miliard dolarů, což je dvojnásobek objemu obchodu mezi Tureckem a USA. (Pro srovnání, americko-čínský obchod se zbožím a službami loni čítal zhruba 758,4 miliardy dolarů.)

Účet kompletně na dálku

V roce 2023 vnikl druhý finanční most – inovativní přístup k otevírání účtů pro cizince. Zablokování mezinárodních platebních systémů, především Visa a Mastercard, znemožnilo cizincům v Rusku platby kartou. Ruské úřady proto napojily cizince na ruskou bankovní infrastrukturu (pomocí federálního zákona z července minulého roku).

Zákon umožnil ruským bankám přenechat nutnost identifikovat klienta/vlastníka účtu na zahraniční finanční instituce. To platí jak pro retailové, individuální klienty, tak pro firmy. Umožňuje to bankám otevírat účty, aniž by noví klienti museli být fyzicky přítomni; nechtějí-li, nemusí s bankou vstupovat do kontaktu vůbec.

Hrot 24, Pavel Svatoš

Zároveň platí, že pokud si cizinec na dálku otevře účet v ruské bance, může rovněž na dálku otevřít účet pro svou společnost, aniž by musel předkládat další dokumenty. Jinými slovy, cizinec si může na dálku otevřít účet v ruské bance a převést prostředky ze svého (zahraničního) účtu do ruského platebního systému Mir prostřednictvím vnitrobankovní platby bez použití systému Swift. Totéž platí pro převod peněz z Ruska do zahraničí.

Moskva nezveřejnila konkrétní seznam bank, které otevírání účtů na dálku umožňují. Stanovila však seznam sedmnácti zemí, jež se do tohoto finančního mostu mohou zapojit (viz mapa). Celkový roční obrat obchodu těchto zemí s USA přesahuje bilion dolarů, přibližně polovinu veškerého amerického obratu zahraničního obchodu.

UniCredit v defenzívě

O vznik dalšího finančního mostu se loni zasadila ruská centrální banka, když zprovoznila systém rychlých plateb, známý pod zkratkou SBP. Tento systém umožňuje Rusům provádět mezibankovní převody pomocí mobilního telefonu do 37 bank v pěti zemích světa; většina převodů směřuje do Uzbekistánu, Tádžikistánu a Běloruska.

To vše vytváří nová rizika pro finanční ústavy civilizovaného světa. V závislosti na geopolitickém vývoji mohou snadno zjistit, že značná část jejich aktivit se přes noc ocitla mimo zákon.

Své o tom ví například italská banka UniCredit, jež 1. července uvedla, že se odvolala k Evropskému soudnímu dvoru proti požadavkům ECB, aby přerušila styky s Ruskem . UniCredit je v Rusku patnáctým největším poskytovatelem úvěrů.

Z evropských finančních domů má v zemi druhé největší zastoupení hned po rakouské Raiffeisenbank, známé svou ochotou kolaborovat se zločinným režimem ruského vůdce Vladimira Putina. Italská banka však tento týden také uvedla, že do konce příštího roku hodlá snížit objem úvěrů ve své ruské divizi o více než polovinu.