O chytré karanténě se hodně mluví, ale dosud jako by ji nikdo neviděl, ani se s ní nesetkal. Aby nejasností nebylo málo, přidali se ke kritikům i krajští hygienici, kteří tento týden v otevřeném dopise napsali, že při současných nízkých počtech nově nakažených lidí novinka neušetří čas. Má prý smysl jen při stovkách nových pacientů denně. „Jen za dnešek vidím použití chytré karantény v 11 krajích. Dosud jsme přes ni vyřídili více než 2500 hovorů,“ tvrdí ale vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla. Systém podle něj funguje a je připravený i na případnou druhou vlnu epidemie.
V jakém stavu je vlastně projekt chytré karantény? Nejprve se mluvilo o testovacím provozu, pak zavedení do všech krajů, taky jsem ale zaznamenal informaci, že se naplno rozjede až od května... Mám v tom trochu zmatek.
O chytré karanténě jsme se historicky začali bavit, když jsme řešili, jakým způsobem budeme schopní rozvolňovat plošná opatření proti šíření koronaviru. Nebylo to tak, že bychom měli něco v šuplíku a stačilo by to spustit. Začali jsme systém vytvářet a rovnou jsme ho spustili jako pilot v Jihomoravském kraji. Lidé to pochopili tak, že už ho máme hotový. Pracovalo se na něm ale průběžně. Dnes už chytrá karanténa funguje ve většině krajů a používá se.
Desítky hygieniků v otevřeném dopisu napsaly, že současné počty nakažených jsou příliš nízké na to, aby se vyplatilo chytrou karanténu využívat. Prý ke zvládnutí stačí trasovaní, tak jak se dělalo od začátku epidemie.
Já vnímám ten dopis tak, že ho hygienici napsali kvůli článkům, které se objevily v médiích a označovaly je za brzdy pokroku. Není to tak, hygienici odvádějí skvělou práci a současný dobrý stav je i jejich velkou zásluhou. My jenom říkáme, pojďme mít nástroj, abychom v případě, že by ta čísla extrémně vyskočila, byli připraveni na cokoliv.
Neznamenalo to tedy, že by chytrou karanténu krajské hygienické stanice chtěly bojkotovat?
Jen za dnešek vidím použití chytré karantény v 11 krajích, takže si nemyslím, že by to někdo bojkotoval.
Kolikrát už jste systém použili?
Celkově jsme realizovali přes 2500 hovorů.
Co to číslo znamená? O jaké hovory jde?
Je jich několik typů. První je hovor, pomocí kterého získáváme souhlas s využitím osobních dat, další je klasický epidemiologický rozhovor, pak je to volání kontaktů pozitivně testovaného, které jsme identifikovali v rámci tohoto rozhovoru. A potom také volání praktickému lékaři. Celkem bylo těchto hovorů více než 2500. Chytrá karanténa ale nejsou jenom telefonáty a sestavování map, to je jen jedna část.
Jaké jsou ty další?
Systém shromažďuje data, která poskytují přehled o všech případech v České republice a srovnání se zahraničím. Další částí jsou údaje o kapacitách a vytíženosti odběrných míst a o kapacitách laboratoří. Součástí systému je také situační mapa, kterou využíváme k tomu, abychom dokázali zvládat veškerou logistiku kolem odběrných míst a laboratoří. Armáda dnes díky údajům ze systému chytré karantény dokáže pokrývat a zavážet všechna místa až na úrovni okresů.
Jaké kapacity máte? Zvládnete případně i stovky, nedejbože tisíce případů, pokud by přišla silnější druhá vlna epidemie?
Jsme schopni udělat „nafukovací“ call centrum, nasadit stovky volajících, kteří by obvolávali pozitivně testované a posílali je do karantény. Když se potkáme my dva a přijde se na to, že jsem byl pozitivně testovaný, cílem je, aby se vám okamžitě někdo ozval. Řekne vám, že můžete být potenciálně pozitivní, že máte zůstat v karanténě, okamžitě vám zabezpečí test. Pokud budete i vy pozitivní, to kolečko půjde s vámi a budou se hledat i vaše kontakty. Cílem je, aby se i vaše kontakty dostaly do karantény ještě dřív, než budou samy distribuovat virus dál.
Na to mají kapacity samotné krajské stanice?
Krajské hygienické stanice to dělají za pomoci armády. Taky jsme vyškolili 130 mediků, kteří pomáhají.
Dal byste za to, že je projekt připravený a bude fungovat v takovém rozsahu, o jakém mluvíme, ruku do ohně?
Za mě děláme všechno pro to, aby když se něco stane... kdyby přišla druhá vlna, abychom byli schopni fungovat.
K sestavení vzpomínkové mapy s pomocí údajů od mobilních operátorů a bank je nutný souhlas dotyčného člověka. Jaká je ochota lidí tento souhlas dávat?
Dosud to bylo zhruba půl na půl.
To není moc. Nemůže tato neochota způsobit, že chytrá karanténa nebude fungovat?
Já tato čísla nerad dávám, mohou být bez vysvětlení zkreslující. Dosud totiž platila plošná omezení a spousta lidí opravdu byla během té doby jen doma, v práci nebo na nákupu. Proto neviděli důvod dávat souhlas, bylo jednoduché kontakty dohledat i bez toho.
A čekáte, že se to změní?
Předpokládám, že nyní, když jsou opatření rozvolněná a lidé se mohou pohybovat kdekoliv, nám souhlas dají. Mohou navštívit spoustu míst, nebude tak lehké si vzpomenout. Podle mě s tím nemají a priori problém.
Náměstek ministra zdravotnictví Prymula v médiích tvrdil, že souhlas odmítali dát hlavně „provinilci“, kteří se pohybovali tam, kde by podle nařízení vlády neměli.
Ano, slyšel jsem to. Důvody mohou být různé. Já ale k těm hovorům nemám přístup – jen jsem se ptal při návštěvách call center, jaké důvody lidé udávají pro odmítnutí souhlasu. Tam mi říkali, že nejčastější byly případy, kdy lidé nikam nechodili a stejně bylo rychlejší sestavit mapu bez dat operátorů a bank. To totiž také nějakou dobu trvá.
Chytrá karanténa je vlastně Velký bratr. Jakou máme záruku, že se data nějakým způsobem nezneužijí?
Máme nastavená pravidla, aby nedošlo ke zneužití. Data se automaticky po šesti hodinách smažou, takže potom už je nemáme. Pokud potřebujeme ještě něco dořešit, musíme o souhlas žádat znovu. Druhá věc je, že když budeme na základě dat od operátora generovat vzpomínkovou mapu, musí vás operátor informovat pomocí esemesky. Nemůže se stát, že ta data někdo použije jen tak, aniž byste o tom věděl.
Vladimír Dzurilla (*1983)
Vládní koordinátor pro informační technologie před působením ve státní správě pracoval například ve společnostech O2 nebo ČMSS. Od roku 2018 má na starosti vývoj eGovernmentu, šéfuje také Národní agentuře pro komunikační a informační technologie.
