Projekt chytré karantény má odstranit plošná omezení ve společnosti a pomoci ekonomice. Nabral ale už dvoutýdenní zpoždění.
ilustrační foto | Dan Materna / MAFRA / Profimedia
Česká vláda hovoří od poloviny března zejména ústy náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly o chytré karanténě. Ta měla být funkční pro celé území České republiky už po velikonočních svátcích, její spuštění se ale posouvá až na květen.
Je otázkou, v jaké míře se bude uplatňovat, protože sám ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že pandemii mají úřady a zdravotníci pod kontrolou. Čísla o počtu nakažených jsou mnohem nižší, než Prymula predikoval před měsícem. Sám epidemiolog v pondělí 20. dubna připustil, že čísla jsou příznivá. Nicméně plán rozvolňování restrikcí se zatím měnit nebude.
Uvolnění dosavadního režimu, jež má pomoci hlavně české ekonomice, měla zajistit právě chytrá karanténa. Tento projekt zatím doprovázejí zmatky a nedostatečná komunikace ze strany ministerstva zdravotnictví. Kromě lokalizace pohybu z mobilního telefonu se do konceptu na poslední chvíli přidalo i využití údajů bank o placení platebními kartami. Tyto údaje mají sloužit nakaženým k tomu, aby si vzpomněli, co v posledních pěti dnech dělali a s kým se setkali. Projekt se opírá o souhlas nakaženého.
Data pouze na šest hodin
Samotné bankovní domy si k možnosti poskytování údajů o platbách svých klientů vyžádaly stanovisko České národní banky a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten na začátku dubna zdůraznil, že v případě mimořádných opatření vlády je možné zpracovávat neanonymizované údaje po dobu šesti hodin. To platí jak pro mobilní operátory, tak i banky. Data musí být následně smazána nebo plně anonymizována.
Úřady, zejména krizový štáb a ministerstvo zdravotnictví, by měly také veřejnost co nejpodrobněji informovat o detailech projektu, aby nedošlo k narušení důvěry v právní stát, zdůraznil úřad.
15 tisíc nakažených
Dosud bylo evidováno celkem 6914 případů onemocnění covid-19, z toho se už 1597 lidí uzdravilo (stav k 21. 4. ráno). Připomeňme, že za poslední měsíc padala mnohem větší čísla odhadu nakažených. 22. března oblíbenec Andreje Babiše Roman Prymula hovořil o tom, že do konce března může počet nakažených z otestovaných lidí dosáhnout až 8500, do konce dubna ministerstvo zdravotnictví počítalo s onemocněním u 15 tisíc lidí.
ÚOOÚ si stěžoval také na to, že chystaná opatření nikdo z ministerstva s odborníky na ochranu dat nekonzultoval. V tiskové zprávě z 11. dubna předsedkyně úřadu Ivana Janů dodala, že požadované informace, o které žádali dopisem z 31. března, dosud od ministerstva neobdrželi.
Kritiku na konci března k projektu chytré karantény vyjádřila i Česká bankovní asociace (ČBA). Zdůraznila, že zatím žádná data banky o svých klientech úřadům neposkytují. Řeší se zástupci České národní banky a ÚOOÚ, jak naplnit mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví a přitom zajistit plnou ochranu soukromí a bankovní tajemství pro dotčené osoby.
Hlavní právník ČBA Filip Hanzlík na dotaz webu tydenikhrot.cz vysvětlil, že původně banky neměly být součástí projektu, o kterém rozhodla vláda 18. března a následně byl specifikován mimořádným opatřením ministra zdravotnictví o den později.
„Toto mimořádné opatření bylo původně vytvořeno pouze pro účely poskytování lokalizačních údajů od mobilních operátorů, banky jako povinné subjekty do něj byly vloženy až na poslední chvíli. ČBA nicméně ihned poté, co bylo mimořádné opatření zveřejněno, aktivovala specializovanou pracovní skupinu složenou zejména ze specialistů na ochranu osobních údajů, která velmi efektivně a rychle zpracovala model možného fungování procesu získávání souhlasů od klientů s poskytováním lokalizačních údajů při použití elektronických platebních prostředků a jejich předávání ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Hanzlík.
Mechanismus zpracování dat
Nezbytným předpokladem spuštění projektu je podle něj „blíže porozumět procesům a mechanismům zpracování a ochrany dat poskytnutých bankami a operátory na straně ministerstva zdravotnictví“. V řádu příštích dní by ale mělo dojít k poskytnutí potřebných podkladů Úřadu pro ochranu osobních údajů.
„Jinak řečeno, nejde ani tak o ,povolení‘ ÚOOÚ jako spíš o to, aby byla dána dostatečná míra jistoty o bezpečnosti a řádnosti zpracování poskytnutých osobních údajů, aby byl proces transparentní. Z pohledu bank je důraz na bezpečnost a ochranu klientských dat zcela prioritní. Jsme toho názoru, že je to jak v zájmu klientů, tak ale i v zájmu samotného projektu a jeho důvěryhodnosti,“ zdůraznil Hanzlík.
Největší české banky jsou podle něj po organizační i technické stránce připraveny se do projektu zapojit. Další banky by se měly postupně přidávat.
Dobrovolnost? Data budou zkreslená
O smysluplnosti chytré karantény v současné podobě nicméně pochybuje Roman Joch z Občanského institutu. „Jsem skeptický. Závisí na dobrovolnosti, a pokud mnoho lidí nad určitou procentuální hranici se jí odmítne dobrovolně zúčastnit, pak jsou data zkreslená,“ uvedl pro tydenikhrot.cz.
Prezentace ministerstva zdravotnictví projektu chytré karantény
Podobně vnímá i náhodné testování populace. „Výsledky by byly platné, kdyby člověk nesměl test odmítnout. My nejsme tak disciplinovaní a státu poslušní jako lidé ve východní Asii.“
Ohledně rizik zneužití dat by mohlo potenciálně dojít k tomu, že by se dostaly k pracovníkům bezpečnostních složek. „Může se najít černá ovce, která to, co zjistí, použije k vydírání dotyčného, a nepředá to zdravotníkům,“ napsal.
Advokáta Tomáše Sokola projekt chytré karantény příliš neznepokojuje. „Vnímám ho jako jakési ad hoc opatření, které by mělo umožnit operativněji zjistit, s kým dalším osoba, která je nakažena virem, případně osoba, která s nakaženým prokazatelně přišla do styku, byla v rozhodné době v kontaktech. Zda to bude funkční z epidemiologického hlediska, ponechávám na posouzení jiným,“ uvedl.
Právo na soukromí, nebo na zdraví společnosti
Součástí trasování má být souhlas nakaženého. „Sympatické je, že je na každém ponecháno, aby si posoudil priority. Zda je přednější zachovat si své ústavní právo na soukromí včetně ochrany informací o tom, s kým přišel do styku, anebo je prioritou chránit mnohdy i neznámé lidi před případnou nákazou nebo důsledky této nákazy. Důležité je i to, že takto získané informace by měly být v relativně krátké době několika dnů likvidovány, tedy nezůstanou k dalšímu využití,“ okomentoval Sokol projekt chytré karantény, který nemá zcela přesnou právní definici.
Riziko by teoreticky mohlo vzniknout, pokud by si chtěla tento instrument na trasování občanů přisvojit státní správa. „Například pod záminkou, že když už ta data máme, tak je přeci nevymažeme. To by bylo nutno se vší rozhodností odmítnout,“ dodal právník.
