Propad ekonomiky ne o pět, ale o deset procent. Řady nezaměstnaných se nezvětší o sto tisíc, ale o dvě až tři stovky tisíc osob. Plus desítky tisíc zkrachovalých firem a živnostníků, stovky tisíc nešťastných lidských osudů. Takové budou dopady zbytečně natahovaného zákazu provozu řady obchodů a služeb.
Dosud to přitom Babišově vládě šlo celkem dobře. Zasáhla včas a efektivně po prvních případech nemoci covid-19 a zpomalila její šíření. To je hlavní důvod, proč si podle aktuálních statistik u nás koronavirus vyžádal 166 obětí. Belgie s podobným počtem obyvatel, ale s neodpovědným přístupem vlády, má už skoro pět tisíc mrtvých.
Velkou roli přitom sehrál přístup většiny obyvatel naší země, která navzdory švejkovské povaze českého národa začala vzorně nosit roušky. Když je vláda nezajistila, vyrobili si je lidé sami.
Teď vše nasvědčuje tomu, že jsme z nejhoršího venku. Reprodukční číslo se pohybuje okolo jedné, což znamená, že jeden nakažený předá nemoc nejvýše jednomu dalšímu člověku. Dokonce začal klesat počet aktivních případů; v posledních dnech máme více uzdravených než nově nakažených. Nastal správný čas rozhodnout o otevření obchodů, restaurací, sportovišť, škol a tak dále. Vláda takový plán představila – avšak roztahaný na pět etap, kdy většina zavřených zařízení obnoví provoz až 15. května nebo 8. června.
Papoušek Andrej
Původně chtěl být Babišův kabinet odvážnější a obchody či služby otevřít dříve. Jenže kapituloval před požadavkem epidemiologů typu Romana Prymuly, kteří vše vidí jen optikou svého povolání. Dopad na českou ekonomiku a firmy je pro ně nedůležitý. Potvrzuje se to, co insideři říkají o Andreji Babišovi. Tedy že na spoustu věcí nemá vlastní názor a že pouze papouškuje to, co mu řekl poslední člověk, s nímž jednal. Naneštěstí tentokrát byli poslední epidemiologové.
A to je chyba. Tak zásadní rozhodnutí nesmí učinit jen jedna zájmová skupina; musí se jednat o kompromis mezi více segmenty. Proč? Představme si pro ilustraci, že by rychlostní limity na silnicích určilo hypotetické občanské sdružení „Za bezpečné silnice.“ To by ve městech zavedlo maximální rychlost 30 kilometrů za hodinu, mimo obec 70 a na dálnici devadesátku. Možná by ubylo smrtelných nehod, ale havárií by nakonec bylo více, protože znudění řidiči by usínali za volantem nebo by si krátili čas s mobilem v ruce.
Výsledkem této diktatury epidemiologů bude zbytečně kruté zmrzačení české ekonomiky. Teď se všichni zhluboka nadechněte a zamyslete se. Jak dlouho vydržíte bez příjmů, když dál musíte nakupovat potraviny, platit za byt, energie či mobilní služby? Jeden měsíc, dva, nebo tři?
Majitelé restaurací, kaváren, hotelů a penzionů, sportovních zařízení či třeba soukromých muzeí jsou teď v podobné situaci. Bezúročné COVID úvěry od státu jim moc nepomohou, protože je to stále jen dluh, který bude nutno splatit. Stejně tak podnikatele, kterým vláda na dva až tři měsíce zakáže činnost, nespasí pětadvacetitisícová žebračenka a odpuštění pojistného na půl roku.
Přehnaně při zdi
Zatímco u nás se budeme ještě skoro dva měsíce dusit zákazy, jinde v Evropě jsou odvážnější. Rakousko a Dánsko měly v přepočtu na obyvatele více případů než Česko, přesto zde otevřou nákupní centra, hotely či restaurace dříve než u nás. V blízké době obnoví také provoz škol. Naopak u nás vláda podlehla jakési internetové petici a vyděsila se natolik, že umožní normální fungování škol až od září. Dopad na vzdělání dětí a studentů raději nezkoušejme ani odhadovat.
Vinou přehnané opatrnosti (lidovou mluvou se tomu trefně říká „přizdisráčství“) Babišovy vlády nás nečeká nic hezkého. Ohledně restaurací a kaváren aspoň víme, na čem jsme, ale stále netušíme, kdy – a za jakých podmínek – nás vláda pustí do zahraničí nebo naše děti na letní tábory.
Ale vše špatné může být k něčemu dobré. Třeba i mediánový pan Novák, který rád zajde na pivo do hospody, hraje s kamarády fotbal a každé léto jezdí s rodinou k moři do Chorvatska, si uvědomí, že dát hlas hnutí ANO byla chyba. A že tuto chybu už příště u volební urny neudělá.