Počínání české vlády při řešení a minimalizaci ekonomických dopadů koronavirové epidemie v posledních dnech připomíná ze všeho nejvíce příslovečně zmatené lesní včely. Nejprve ministři tahali různé dotace a úvěry podnikatelům prakticky obden jak králíky z klobouku a nepromyšlené a naivní návrhy se česaly do nějakého alespoň trochu přijatelného účesu až při projednávání ve sněmovně, jako třeba s plošným a generálním zastavením splátek půjček a úvěrů.
Poté vedení země sestavilo hned tři ekonomické poradní týmy, jejichž kompetence a účely zřízení se významně překrývají, a to povede s vysokou pravděpodobností k tomu, že jmenovaní akademici si budou vytahovat trika a soupeřit ve vymýšlení nekompatibilních modelů stimulace ekonomiky. A čerstvě přišel plán na uvolňování chodu ekonomiky, jehož principy běžný smrtelník moc nepochopí.
Omezení by měla mizet rychleji
Nejasná je zde návaznost na vývoj epidemiologické situace, který je aktuálně mimořádně příznivý a pokud by to šlo takhle dál, tak na prvního máje bude denně nakažených méně než čerstvých koťat rysa ostrovida na Šumavě. A je tak záhadou, proč mají omezení platit ještě dalšího půldruhého měsíce a v některých případech i déle.
Jasně, trend se může výrazně změnit, ale pokud ne, měla by omezení mizet výrazně rychleji. A nejde jen o nepochopitelné přednostní otevření restauračních zahrádek dva týdny před vnitřními prostorami. Každý hospodský totiž ví, že když jsou otevřené zahrádky, mají lokál prakticky prázdný, a tudíž riziko nákazy je tam nepochybně mnohem nižší než třeba v trafice na rohu, kterou nikdo nikdy nezavřel, o narvané zahrádce nemluvě.
Proč není možné mnohem dříve otevřít třeba ubytovací zařízení, jako jsou penziony a apartmány, které by o víkendech vytáhly lidi z velkých měst, když riziko nákazy v lese na kole je řádově menší než na prosluněném víkendovém Petříně obloženém Pražáky jak chlebíček od Paukerta?
Miliardové výpadky denně
Pro statisíce lidí pracujících ve službách totiž jde každý další den o jejich příští existenci. Výpadky v tržbách jdou do miliard denně a nikdo jim je evidentně hradit nebude. Zdlouhavé a obtížně průchozí mechanismy kurzarbeitů a covid úvěrů jsou sice fajn, ale tak jako tak vyžadují od podnikatelů jejich vlastní hotovost, která je tím, co jim právě zdaleka nejvíce chybí. Když je třeba zaplatit mzdy a pojištění a čekat, až to úřad práce zpětně proplatí, či zaplatit úroky z covid úvěru a pak si počkat na refundaci o ČMZRB, vypovídá to dostatečně o tom, co vědí lidé, kteří se takto pokouší oživovat ekonomiku, o praktickém fungování malých a středních firem.
Mnoho takových firem, často velmi dobře prosperujících až do letošního března, definitivně stáhne roletu a zaměstnanci půjdou na pracák, což bude mnohem dražší než rozumná velkorysá pomoc tomuto sektoru. Zvlášť když připomeneme, že malé a střední podniky vytvářejí polovinu HDP a zaměstnávají téměř 60 procent pracovní síly. To jen tak pro ilustraci, abychom věděli, co obnáší to zmatené poletování našich lesních včel.
