Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vláda si vytkla jako prioritu návrat k fiskální odpovědnosti. Podle toho, co předvádí s platy státních zaměstnanců, to ale vypadá, že šlo snad jen o humor.
Před rokem touto dobou se ministři Fialovy vlády plácali po ramenou, kterak konsolidují veřejné finance a jak skvělý úsporný balíček nachystali. I neuvěřitelné se v něm stalo skutkem. Rozpočet na letošní rok počítal s masivním poklesem počtu státních zaměstnanců a finanční úsporou pět miliard korun.
Rok se s rokem sešel a ti samí ministři nedočkavě vyhlížejí první zasedání vlády po vládních prázdninách, aby mohli svým zaměstnancům přilepšit ne o pět, ale možná i sedm miliard v pouhých čtyřech měsících do konce roku.
Ministr práce Jurečka o tom už odhodlaně vyjednává s odboráři. Zatím se mu podařilo vysvětlit, že patnáctiprocentní navýšení je asi moc, ale sedm až deset by snad šlo – je to prostě nutné. Vyjednává přitom, aniž by k tomu měl mandát vlády a alespoň nějakou elementární dohodu s ministrem financí Stanjurou. Vysvětlit ale Jurečkovi, že ty peníze ve státní kase nejsou a nebudou, by ministr financí asi stejně nezvládnul. Zvláště, když ho v tom nechá koupat i předseda vlády raději komentující na sociálních sítích své prázdninové zážitky, jako by se v téhle zemi nic kromě horka vlastně nedělo.
Stanjura si může o vyčerpání rozpočtových rezerv vykládat co chce. A Jurečku podporuje naprostá většina ministrů bez ohledu na stranickou příslušnost. Těm asi pro změnu nelze vysvětlit, že ti státní zaměstnanci stejně v krajských a senátních volbách nebudou volit jejich partaje, protože Babiš jim přece přidával mnohem více.
Tak se alespoň podívejme do toho letošního rozpočtu. Na počátku roku došlo ve výplatách eráru k částečnému změkčení, ale původní verze je výmluvná více než dost. V roce 2019 bylo ze státního rozpočtu placeno 469 737 zaměstnanců s průměrným platem 35 906 korun. Jde o zaměstnance placené přímo státem, bez zaměstnanců komunálních, placených ze zdravotního pojištění, či zaměstnanců soukromých a církevních škol apod. V roce 2023, tedy po pěti letech, jich bylo už 499 056 s průměrným platem 42 878 korun. O kolik práce a výkonu odvádí stát pro své občany za tu dobu více, nechť si odpoví každý sám.
Letos mělo být podle plánů vlády státních zaměstnanců najednou o 23 tisíc méně. Většinou šlo o nepedagogické pracovníky školství, kuchařky, uklízečky a další profese, okolo nichž se strhnul na počátku roku poprask. Nakonec se těch míst škrtalo jen sedm a půl tisíce, z čehož pět tisíc bylo neobsazených. Plat měl přesto stoupnout o pětistovku. S dílčími škrty na úřadech měly být celkové výdaje na platy státních zaměstnanců meziročně o pět miliard nižší.
Byly slibovány audity procesů ve státní správě a od toho odvozované další snižování počtu úředníků. Jak to dopadlo, se zatím nikdo z vlády nepochlubil. Podobně byly prověřovány náplně práce a potřebnost nejrůznějších ministerských výzkumných úřadů, o jejichž výstupech nemáme prakticky žádné informace, zato mnoho pochybností. Prověrka dopadla dobře. Ministři nejsou schopni postrádat ani jeden.
Předseda odborů Středula nicméně hrozí exodem státních zaměstnanců, pokud nejpozději ihned nedostanou pořádně přisypáno do korýtka. Vzbuzuje tím ale jen marné naděje v srdcích spořivých. Nic takového jako exodus zaměstnanců státu nikdy nikde nenastal a ani nenastane.
Racionalizovat služby státu je obtížné všude na světě. Sice nepatříme mezi země nejvíce soužené státním aparátem, ale pokud si vláda vytkla jako prioritu návrat k fiskální odpovědnosti, nelze se těmto otázkám vysmívat, tak jak to ministři dělají aktuálně. Těch sedm miliard do konce roku představuje 21 miliard výdajů z rozpočtu na příští rok, protože těžko budeme předpokládat, že k Novému roku budou těm lidem platy zase poškrtány.
Nota bene kromě toho jsme ještě neslyšeli, jak si to se státními platy ministři představují v rozpočtu na příští rok, kdy jsou ty velké volby. Zavání to dalšími desítkami miliard výdajů. Prostě celá tahle diskuse je naprostým zesměšněním celého dosavadního konsolidačního úsilí vlády, které jak ukazují výsledky, nebylo zrovna ohromující, nicméně bylo lepší než nic. K tomu nic se ale schyluje nyní, protože další rozdávání se chystá nejen na platech.
